Komerční prezentace Aktual.: 18.08.2026 06:15
Praha – Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK. Za důležitý signál považuje také vyřazení protiválečné strany Jabloko z voleb. Parlamentní volby v Rusku se budou konat za měsíc, v termínu od 18. do 20. září.
Putinův režim si podle Romancova takzvanou volební imitaci ponechává jako jeden z důležitých prvků budování představy, že Rusko je standardní stát. Samotný oficiální výsledek podle něj důležitý nebude. „Lidé v Kremlu, kteří mají přístup k nějakým datům, která z těch voleb vyplynou, tak oni určitě vytvoří na zakázku výsledek,“ řekl. Podstatnější podle něj bude, jaká data se z hlasování podaří získat. Ta by podle Romancova mohla vést k pohybům uvnitř „kremelských struktur“. Za nepochybné považuje vítězství Jednotného Ruska, otázkou podle něj je, zda mu Kreml přisoudí ústavní, nebo pouze prostou většinu.
Za jeden z nejdůležitějších momentů před volbami Romancov označil vyřazení strany Jabloko, která vystupuje proti válce. Strana podle něj původně pravděpodobně neměla velkou šanci dostat se do Státní dumy, dolní komory ruského Parlamentu. Situace ale podle Romancova začala naznačovat, že by mohla získat kolem šesti procent hlasů. A ačkoliv o výsledku rozhoduje Kreml, přesto se podle něj mohl obávat, že by se Jabloko stalo politickým hlasem nespokojenosti vyvolané válkou a složitou socioekonomickou situací. „Kdyby se tam totiž dostali, tak v parlamentu, oficiálně, z řečniště by mohla začít zaznívat protiválečná rétorika,“ uvedl.
Lze předpokládat, že jsou Rusové válkou unavení. Válka podle Romancova navíc podle něj kvůli ukrajinským dronovým útokům proniká stále hlouběji do ruského vnitrozemí a její dopady pociťuje větší část společnosti než dříve. Neznamená to však podle něj, že by si většina Rusů přála ukrajinské vítězství či porážku vlastního režimu.
V otázce války podle Romancova nemají ruští voliči reálnou možnost výběru. „Rusové mohou v uvozovkách, ve velkých uvozovkách, vybrat pouze mezi Putinem a Putinem,“ uvedl. Všechny strany, kterým bylo umožněno kandidovat, podle něj podporují válku na Ukrajině.
Jednotné Rusko podle Romancova funguje jako mechanismus, kterým se rozhodnutí Kremlu převádějí na nižší úrovně ruského politického systému. Připomněl, že Putin je formálně nestraník a stranu vede Dmitrij Medveděv. Její členové ale podle něj hrají klíčovou roli od lokálních institucí až po federální politiku.
Zajímavé podle Romancova bude také sledovat, kolik se do Státní dumy dostane veteránů války proti Ukrajině. Režim se podle něj snaží ukazovat účastníky takzvané speciální vojenské operace jako novou ruskou elitu, od níž očekává vysokou loajalitu Putinovu vedení.
Hlasování se má konat také na Ruskem okupovaných ukrajinských územích. Z pohledu Moskvy se podle Romancova nejedná o okupovaná území, protože je Rusko začlenilo do své ústavy. Pořádání voleb na těchto územích podle Romancova jednoznačně slouží také k vytváření obrazu jejich definitivního začlenění do Ruska. Při případných budoucích jednáních může Moskva argumentovat tím, že jsou oblasti integrovány do ruského státu, konají se tam volby a jejich zástupci zasedají ve federálním parlamentu.
Výsledek voleb podle Romancova v krátkodobém horizontu způsob vedení války nezmění. Pokud by ale skutečná data ukázala širší podporu ukončení války, mohl by se ve střednědobém horizontu zvýšit tlak uvnitř kremelských struktur na její ukončení.
Po volbách si Romancov také dokáže představit obnovenou snahu režimu získat do armády více lidí. Případný další nábor či mobilizační opatření by podle něj tentokrát mohly výrazněji zasáhnout evropskou část Ruska a oblasti obývané převážně etnickými Rusy.
Důležitým signálem nakonec podle Romancova bude, jaký výsledek Kreml Jednotnému Rusku přisoudí. „Pokud strana nezíská ústavní většinu, může to znamenat, že režim směrem k veřejnosti připouští, že se situace na frontě nevyvíjí dobře. Opětovná ústavní většina by naopak vysílala signál, že Kreml považuje situaci za pevně kontrolovanou,“ uvedl.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}