Aktual.: 19.11.2026 12:54
Brusel – Německo usiluje o to, aby se do příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie začlenil trvalý mechanismus financování Ukrajiny. Ten by mělo být obtížné zablokovat i případným odpůrcům další pomoci Kyjevu, jako je například Marine Le Penová, pokud by příští rok zvítězila v prezidentských volbách ve Francii. Informoval o tom server Politico s odvoláním na vysoce postavené unijní zdroje.
Plán Berlína počítá s vytvořením takzvané finanční rezervy (headroom) v dlouhodobém rozpočtu EU, což by znamenalo možnost získat pro Ukrajinu další prostředky nad rámec 100 miliard eur, které již navrhla Evropská komise. Tento mechanismus by umožnil budoucí financování, aniž by bylo nutné se zavazovat k obrovským – a politicky často těžko průchodným – výdajům předem.
„Financování Ukrajiny je předmětem sporů více než kdy dřív,“ řekl Politiku nejmenovaný unijní zdroj. Situace by se mohla přitom ještě zhoršit, pokud v dubnových francouzských prezidentských volbách zvítězí Le Penová z krajně pravicového hnutí Národní sdružení (RN).
„Financování Ukrajiny je v našem společném zájmu a musí být do budoucna spolehlivé. Proto je potřeba začlenit příslušný mechanismus do víceletého finančního rámce,“ uvedl dnes německý ministr pro evropské záležitosti Gunther Krichbaum.
Zatímco schválení příštího dlouhodobého rozpočtu EU – a s ním spojeného plánu na vytvoření rozpočtové rezervy, který prosazuje Německo – vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států, budoucí rozhodnutí o získávání prostředků pro Ukrajinu by v rámci tohoto mechanismu vyžadovalo pouze kvalifikovanou většinu. Podle unijního diplomata obeznámeného s průběhem jednání by to pro jednotlivé vlády znamenalo, že by jen těžko mohly podporu EU zablokovat. „V dnešním geopolitickém světě nedává požadavek na jednomyslnost smysl,“ uvedl tento diplomat.
Německý návrh pravděpodobně narazí na odpor zemí, jako jsou Maďarsko, Česko a Slovensko – které požadovaly možnost vyhnout se účasti na pomoci Ukrajině – a dále zkomplikuje již tak náročná jednání o sedmiletém rozpočtu EU před mimořádným summitem, který se koná příští týden ve čtvrtek a v pátek, poznamenalo Politico.
„Politiku vůči Ukrajině musíme plně začlenit do rozpočtu EU,“ řekl německý kancléř Friedrich Merz minulý týden v Berlíně po boku maďarského premiéra Pétera Magyara. Pro Merze, který má doma velmi nízkou podporu, by navrhovaný mechanismus mohl znamenat nejen zajištění dlouhodobého financování Ukrajiny, ale také posílení jeho vlastní politické pozice.
„Vzhledem k volbám v jiných zemích nechtějí být jediní, kdo bude Ukrajinu nadále financovat,“ uvedl evropský diplomat k německému postoji. Financování Ukrajiny je podle něj citlivým tématem také v Německu, a Berlín proto chce „ukázat, že se mu podařilo proměnit otázku Ukrajiny ve skutečně evropské úsilí“.
Postoj Česka, Maďarska, Slovenska a rovněž i Bulharska přiměl německého kancléře Merze, aby před několika dny pohrozil, že zablokuje dohodu o příštím víceletém rozpočtu EU na období 2028 až 2034, pokud se všechny členské státy nebudou podílet na financování Ukrajiny v příštím roce a v dalších letech.
Německo je největším čistým přispěvatelem do rozpočtu EU a zároveň největším evropským bilaterálním dárcem Ukrajiny. Všechny čtyři země požadující výjimku z financování Ukrajiny naopak patří mezi čisté příjemce peněz z unijního rozpočtu, uvedl k tomu list Financial Times.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
