Aktual.: 18.09.2026 17:48
Praha – Výroky polského premiéra Donalda Tuska i předsedy české vlády Andreje Babiše (ANO) o hybridní válce ze strany Ruska se podle všeho opírají o zpravodajské poznatky, které sdílejí spojenci v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Závažnost těchto informací vyplývá i z toho, že s nimi polský premiér i další evropští státníci veřejně vystoupili. Podobně jako německá vláda počátkem září, když obvinila Rusko z hybridního působení na svém území a přijala řadu odvetných opatření, řekl ČTK Zdeněk Rod z Katedry bezpečnostních studií CEVRO Univerzity. Zmínil preventivní charakter takových vyjádření.
Podle analytika Michala Beneše z Asociace pro mezinárodní otázky Česko už v hybridní válce dávno je. Za výhodu v komentáři pro ČTK označil, že Polsko či pobaltské státy si to už dávno uvědomily a podle toho jednají. Jan Kofroň z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity má za to, že je přinejmenším třeba dát najevo, že v případě další eskalace je aliance připravena k recipročním krokům. „Rusko by nemělo získat pocit, že se pohybuje v bezpečné zóně. Konkrétně – technická řešení, ale i posílení aliančních sil na východním křídle,“ sdělil.
Tusk ve čtvrtek v projevu v Sejmu řekl, že Rusko plánuje hybridní útoky na státy podporující Ukrajinu, včetně Polska. Možné ruské hybridní útoky v členských zemích NATO budou podle polského premiéra vedeny tak, aby vypadaly jako náhodné. Jejich cílem může být „oslabovat motivaci zemí NATO používat pravidla aliance pro případ agrese vůči některé z členských zemí“. Babiš v reakci uvedl, že i Česká republika čelí ze strany Ruska hybridní válce. Zpravodajské služby podle něj věnují rizikům namířeným proti ČR nejvyšší pozornost. Informace sdílejí i na mezinárodní úrovni.
Rod zmínil i preventivní charakter veřejných vystoupení politiků. „Upozorňuje občany EU, že se situace může dále zhoršit. Nyní lze očekávat, že členské státy EU a NATO budou svůj postup koordinovat a posilovat bezpečnostní a obranná opatření tak, aby zvýšily odstrašení vůči ruským záměrům, ať už půjde o další sérii útoků pod hlavičkou hybridního působení, nebo v nejhorším případě o konvenční vojenský útok,“ uvedl.
Že se situace zhoršuje, ukazuje podle Roda řada informací kolujících v uplynulých měsících ve veřejném prostoru. Státy střední a východní Evropy zároveň dlouhodobě upozorňují na eskalaci ruského hybridního působení na svém území – jde o špionážní akce, žhářské útoky, kybernetické útoky, dezinformační operace či využití dronů k umístění výbušnin poblíž kritické infrastruktury. Varování je třeba brát vážně, ale nepropadat panice. „Cílem hybridního působení je vyvolávat strach a nejistotu a rozdělovat společnost i alianci. Nejlepší odpovědí je posilování protidronové obrany a ochrany kritické infrastruktury, doplněné otevřenou komunikací státu s veřejností o charakteru ruské hrozby,“ míní.
Beneš upozornil na to, že Rusko útoky už dávno podniká, jen to nemusí být úplně zjevné. „Možná se nebavíme o ruských dronech, které létají přímo z ruského území a vybuchují v evropských městech, ale třeba nedávný incident v Lipsku, narušování letecké dopravy dronovými incidenty, kybernetické útoky nebo vybuchující muniční sklady napříč Evropou rozhodně nejsou náhoda. Vše je součástí sofistikované ruské strategie hybridní války proti státům NATO,“ míní. Připomenul také stavbu nových ruských základen podél unijní hranice nebo velmi pravděpodobnou mobilizaci nových vojáků po ruských parlamentních volbách.
Četnost incidentů je v posledních měsících vysoká i podle Kofroně, otázkou je, nakolik jde o akce skutečně koordinované. „Rusko tím asi ukazuje, že je ochotno dále eskalovat. Tím se zřejmě snaží tlačit na Evropany, aby oni zatlačili na Ukrajinu při případných mírových jednáních, tedy aby Ukrajina kývla na klíčové ruské požadavky,“ míní. Některými incidenty může Rusko samozřejmě i testovat připravenost a jednotu aliance, dodal.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
