Poslanci nezvolili ve středečním prvním kole tajné volby nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou místopředsedkyní sněmovny. Poslední volné místo ve vedení dolní komory tak zůstává nadále neobsazené. Urbanová je v nynější volbě jedinou kandidátkou, v dalších dnech se uskuteční druhé volební kolo.
Neúspěch nominantů opozičních stran do funkcí volených sněmovnou rozhořčil předsedu klubu Marka Bendu (ODS), který následně požádal o svolání politického grémia. Přibližně dvouhodinové jednání členů širšího vedení dolní komory podle informací ČTK žádný výsledek nepřineslo.
Členové širšího vedení sněmovny debatovali v napjaté atmosféře. Koaliční zástupci údajně uváděli, že řada poslanců vládního tábora je postupem opozice natolik znechucená, že hlasy pro její kandidáty odmítá dodat.
„Výsledek volby je takový, jaký je, nemá smysl se nad tím nějak pozastavovat. Budu nadále dělat svoji práci tak jak dosud, s důrazem na pohled do budoucna a věřím, že vládní koalice dodrží dohody,“ uvedla po vyhlášení výsledku Urbanová. Rakušan pokládá její nezvolení za demonstraci síly ze strany koalice a věří, že se nakonec místopředsedkyní dolní komory stane. „Proti zvolení Barbory Urbanové neexistuje jediný argument,“ sdělil Rakušan.
Ke zvolení bylo nutných 85 poslaneckých hlasů. Urbanová jich obdržela sedmdesát. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Hnutí STAN navrhlo Urbanovou potom, co čtyřikrát neuspěl jeho předseda a někdejší ministr vnitra Vít Rakušan.
„Nejdu do vedení sněmovny bojovat proti někomu,“ řekla Urbanová v nominačním projevu. Podotkla, že při řízení schůzí by byla věcná, konstruktivní a spravedlivá, neprohlubovala by příkopy, ale hledala společnou řeč. „Tady dole u mikrofonu ale vždy budu poslankyně za Starosty a nezávislé Barbora Urbanová. Jsem přesvědčena, že se tyto dvě role nevylučují,“ dodala.
Neúspěšné kandidatury Rakušana
Doposud neobsazená pozice čtvrtého místopředsedy sněmovny patří podle dřívějších koaličních dohod hnutí STAN. Rakušan zprvu nemohl kandidovat, protože byl stále členem vlády. Následně neuspěl v žádném ze dvou kol dvojice tajných voleb. Bývalý ministr vnitra narážel u poslanců koaličních ANO, SPD a Motoristů zejména kvůli údajnému propojení s korupční kauzou Dozimetr.
Místopředsedy sněmovny jsou Patrik Nacher (ANO), Jiří Barták (Motoristé) a Jan Skopeček (ODS). Nachera a Bartáka poslanci zvolili v prvním kole listopadové volby, Skopečka v kole druhém.
V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO na místopředsedu sněmovny Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něj Karla Havlíčka, jehož sněmovna zvolila v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili kandidáta ODS Petra Fialu místopředsedou sněmovny na třetí pokus.
Benda se ohradil proti nezvolení dalších kandidátů opozice
Sněmovna ve středu nezvolila ani poslance ODS Pavla Žáčka do funkce předsedy stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů či bývalého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) poslankyni ODS Zdenku Němečkou Crkvenjaš do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.
„Vládní koalice se chová jak barbaři, kteří dobyli Řím a mají pocit, že musí vraždit, vraždit a vraždit,“ prohlásil Benda. „Tak jako řekněte, že opozice nemá mít žádné pozice, že porušíte všechny zvyklosti,“ dodal. Poukazoval například na to, že správní radu VZP volila sněmovna veřejně a jedním hlasováním.
Benda obvinil koalici z toho, že chce ovládnout vše a bez kritického hlasu. „Vy máte pocit, že vás někdo zdržuje. Ještě jsem zdržovat nezačal. Počítejte s tím, že zdržovat začnu,“ varoval.










