Pro prosazení zákona hlasovalo 103 poslanců vládní koalice. Zapotřebí jich bylo nejméně 101. Proti hlasovalo 46 opozičních poslanců.
Koalici chyběl například omluvený premiér Andrej Babiš (ANO), který se účastní summitu EU na Kypru. V opozičních lavicích chyběli lidovci, kteří si na sjezdu v Ostravě volí své vedení. Schválením zákona skončila Sněmovna svoji nynější schůzi. Na další řádné schůzi se poslanci sejdou až v úterý 5. května.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla po jednání novinářům, že zákon by měl ještě v pátek odejít na Hrad. Řekla, že ze strany prezidenta Petra Pavla ještě nezaznamenala případnou žádost o schůzku a jednání o zákonu, ale je k němu připravena.
Prezident ve čtvrtek řekl, že je věcí vlády, jakým způsobem se rozhodne regulovat či neregulovat ekonomická opatření. Poznamenal však, že v principu zásahy do trhu nepovažuje za šťastné.
Schillerová sdělila, že pokud nezačne zákon platit do konce dubna, muselo by ministerstvo vydat nové opatření obecné povahy podle nynějších předpisů. Dodala však, že by se v něm změnily podmínky a ministerstvo na jejich úpravě nyní pracuje.
Vláda bude moci regulovat ceny až na 12 měsíců. Pokud ale situace bude přetrvávat, bude moci nařízení o regulaci vydat opakovaně. Podle zástupce senátorů Tomáše Goláně (ODS a TOP 09) však není tento zákon potřebný. Odpůrcům také vadilo, že nařízení by nemohlo být napadeno u správních soudů, ale pouze u Ústavního soudu. Naopak podle ministryně Schillerové (ANO) jde o věcný a potřebný nástroj.
Opozice ze zákona udělala politický boj, postěžovala si Schillerová
Zatímco ministryně vyzvala k podpoře zákona, Goláň chtěl pravý opak. Ministryně řekla mimo jiné, že opozice z tohoto zákona udělala politický boj a že některé námitky opakuje dokola. „Že prý omezujeme soudní přezkum budoucích vládních nařízení. Neomezujeme. Přezkum bude nadále možný, a to před Ústavním soudem,“ řekla ministryně.
Ministerstvo financí by se podle odpůrců vyhnulo správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic, které nyní nutí prodávat pod nákupní cenou. Ústavní soud by mohl nařízení vlády přezkoumávat pouze z podnětu poslanců, senátorů, veřejného ochránce práv, zastupitelstva kraje nebo v souvislosti s řízením o konkrétní ústavní stížnosti.
Pokud nastane mimořádná situace na trhu s pohonnými hmotami, bude moci vláda jejich ceny regulovat. Bude moci zasáhnout i v případě, pokud si to vyžádají důsledky takové mimořádné situace. Nebude smět stanovit jejich minimální nebo pevnou cenu.
Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Kabinet chce zákonem nahradit své cenové rozhodnutí, které platí do konce dubna. Na jeho základě ministerstvo financí stanovuje nejvyšší povolenou marži prodejců pohonných hmot a prominulo část spotřební daně na naftu. Zároveň denně rozhoduje o nejvyšší možné prodejní ceně benzinu a nafty pro další den.
Z opozičních řad zaznívaly opět argumenty například o návratu k centrálně plánované ekonomice. Zaznívaly i obavy z příliš silného nástroje pro vládu bez soudní kontroly.
Poslankyně Pirátů Vendula Svobodová řekla, že opozice si o zákonu myslí téměř to samé. To podle ní ukazuje sílu argumentu, že tento zákon není potřeba a není třeba ho ani projednávat v legislativní nouzi. „Celá vaše regulace je obrovské pokřivení trhu a bití těch malých,“ prohlásila Svobodová.
