Konkrétně se bude jednat o FPV drony Shrike, které vyrábí hlavní ukrajinský dodavatel SkyFall. Drony v sobě budou mít zabudovaný software americké technologické firmy Auterion, který je schopen ve finální fázi letu autonomně vyhledat a zničit cíle.
Výkonný ředitel firmy Auterion Lorenz Meier potvrdil, že hodnota kontraktu je skutečně 90 milionů eur a projekt financuje nejmenovaná evropská země. Některé drony už obdržela ukrajinská vláda a další kusy dorazí do konce tohoto roku.
Maier dále agentuře Reuters sdělil, že další drony, které zafinancovaly jiné evropské vlády, obsahují také software od Auterionu.
Firma SkyFall potvrdila zapojení německé vlády, ale záležitost dále nekomentovala. Ministerstva obrany Ukrajiny i Německa se z důvodů bezpečnosti k situaci nevyjádřila.
Samotný dron Shrike 10-F, který vyrábí firma SkyFall společně s britskou zbrojovkou Skycutter nedávno vyhrál první kolo tendru, který vyhlásil americký Pentagon. Ten vyčlenil 1,1 miliardy dolarů (24 miliard korun) na nákup stovek tisíc útočných dronů.
Čtyři pětiny ztrát Rusku způsobily drony
Drony samotné se v posledních letech staly pro Ukrajinu mimořádně důležitým nástrojem. Podle expertů jsou zodpovědné či spoluzodpovědné až za 80 procent veškerých ruských ztrát.
V poslední době se bezpilotní prostředky zaměřují především na oblast Azovského moře, okupovaného Krymu a části Záporožské a Chersonské oblasti.
V těchto oblastech ukrajinské bezpilotní prostředky potápí lodě tzv. ruské stínové flotily, která dováží naftu a jiné energetické suroviny. Cílem úderů jsou i nákladní auta, která se podél pobřeží snaží zásobovat téměř odříznutý okupovaný Krym.
Útoky na rafinerie
Drony také čím dál více útočí i na ruské rafinerie. A to s takovým úspěchem, že z 25 největších ruských rafinerií jich je šest vyřazených z provozu, čtyři těžce poškozené a tři středně poškozené.
Útoky na rafinerie vyústily v nedostatek nafty a benzinu, které postihly zhruba 35 procent, tj. 48 milionů Rusů. Současná silně narušená produkce je schopná pokrýt jen 65 procent poptávky.
Kazachstán navíc se svými bohatými zásobami odmítl dodávat Rusku benzin, a dokonce zakázal jakýkoli oficiální i neoficiální export benzinu do Ruska. Pravděpodobně ze strachu ze sekundárních sankcí.
Krize nastala i v oblasti leteckého paliva, které Rusko musí dovážet i z Běloruska. Japonsko ruskou žádost o letecký benzin zamítlo a 7. července 2026 zakázalo veškeré přímé i nepřímé (přes třetí země) prodeje leteckého paliva do Ruska.
