Eurostat předpokládá, že by se Estonci mohli během příštích padesáti let dožívat až 85 let, což by průměrnou délku pracovního života prodloužilo téměř na 45 let. Podle nové zprávy estonského Centra pro prognózy by tato změna vedla k tomu, že by si lidé museli opakovaně osvojovat nové dovednosti, nebo dokonce během života několikrát změnit profesi.
Expertka estonského Centra pro prognózy Eneli Kindsiková uvedla, že s prodlužující se délkou života se nevyhnutelně prodlužuje také pracovní život a vzdělání získané v mládí už nestačí na celou profesní dráhu.
„Nelze očekávat, že vzdělání získané v mládí poskytne člověku znalosti na dalších čtyřicet až padesát let práce. Mnoho lidí se však přestává vzdělávat už ve středním věku. Celá Evropa dnes řeší otázku, jak ve stárnoucí společnosti zajistit celoživotní vzdělávání,“ podotkla Kindsiková.
Očekávaná délka pracovního života v Estonsku v současnosti činí 41,5 roku. Autoři zprávy tvrdí, že země bude do budoucna potřebovat systém průběžného vzdělávání, který lidem umožní během téměř pětačtyřicetileté profesní dráhy pravidelně si doplňovat dovednosti, rekvalifikovat se a měnit profesní zaměření.
Podle prognózy estonského statistického úřadu budou do roku 2050 lidé starší 65 let tvořit 27 procent obyvatel země, zatímco v současnosti je to pětina.
Světové ekonomické fórum pak odhaduje, že už do roku 2030 zastará 39 procent dnešních klíčových dovedností a 59 ze sta zaměstnanců bude potřebovat další vzdělávání.
Přestože účast dospělých na vzdělávání v Estonsku převyšuje průměr Evropské unie, většinu účastníků tvoří lidé ve věku 25 až 49 let, převážně vysokoškolsky vzdělané ženy. Nejméně se vzdělávacích kurzů účastní dospělí s nízkým stupněm vzdělání, lidé se sníženou pracovní schopností a starší muži.
Zpráva upozorňuje, že možnosti vzdělávání v pozdější fázi profesní dráhy do značné míry závisí na podpoře zaměstnavatele, dostupnosti vzdělávacích programů a osobní motivaci.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) považuje střední fázi profesní dráhy za nejnáročnější období. Slaďování pracovních a rodinných povinností ztěžuje další vzdělávání, přestože trh práce vyžaduje neustálé obnovování dovedností. S blížícím se odchodem do důchodu se navíc zvyšuje riziko ztráty kontaktu s pracovním trhem i společenským životem.
Tato zjištění odpovídají údajům programu PIAAC (Mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých), podle nichž dosahují nejvyšší úrovně dovedností lidé ve věku 26 až 35 let, načež dochází k postupnému poklesu. Po 55. roce věku se účast na dalším vzdělávání výrazně snižuje: své dovednosti si rozšiřuje pouze přibližně desetina lidí ve věku 55 až 64 let.
Zpráva s názvem Prodlužování pracovního života a celoživotní vzdělávání vznikla v rámci studie zaměřené na rozvoj estonského systému celoživotního vzdělávání do roku 2050. Centrum pro prognózy při estonském parlamentu Riigikogu analyzuje dlouhodobé společenské a ekonomické trendy a připravuje prognózy dalšího vývoje země.
Článek od ERR, poprvé byl publikován 30. července 2026 14:10 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.








