Ve středu u Pražského městského soudu padlo pět nepodmíněných trestů na hlavy pašeráckého gangu, který do země převážel kokain linkovým autobusem z Berlína. Skupina tvořená sedmi cizinci a jedním Čechem drogu ukrývala v dortech.
Právě kokain je v Česku čím dál populárnější. Jestliže před deseti lety ho naměřili výzkumníci v Českých Budějovicích v koncentraci odpovídající necelým sedmi miligramům na tisíc obyvatel, vloni to bylo už 226 miligramů.
Česko jako „Kolumbie perníku“
Ani takto čilý nárůst ovšem zatím neohrožuje pozici drogy, které Češi propadají mnohem častěji než ostatní Evropané. Metamfetamin, známější pod názvem pervitin, na ulici pak jako perník, piko, peří, péčko, sníh, speed nebo droga chudých, sice vymysleli Japonci a v masovém měřítku na trh před druhou světovou válkou uvedli Němci, od 70. let si jeho pokoutní výrobu i spotřebu ale velmi rychle osvojili i Češi.
V českobudějovických odpadních vodách odpovídají jeho průměrné denní koncentrace 596 miligramům na tisíc obyvatel. Což je ve srovnání se zmíněným Amsterdamem nebo Berlínem více než desetinásobné množství.
Kromě toho, že se pervitin u nás ve velkém konzumuje, se zde i ve velkém vyrábí. Česko je dnes pro pervitin totéž co Kolumbie pro kokain nebo Afghánistán pro opiáty, jen v menším měřítku.
Karlovy varny
Podle zprávy Národní protidrogové centrály má Česká republika nejvíce malých varen na výrobu metamfetaminu v Evropě. Časté jsou zejména v chudších regionech na severozápadě Čech. Aktuální mapu varen a pěstíren zveřejňuje policie na tomto webu.
V Praze pervitin není tak extrémně rozšířený. Metropole však menší města předčí ve spotřebě módnějších drog, jako je taneční halucinogen MDMA známější pod názvem extáze, amfetamin nebo zmíněný kokain. I proto v žebříčku kromě tuzemských krajských předstihla lidnatější hlavní města, jako je Budapešť, Vídeň nebo Paříž.
Feťácké metropole
Kromě silnějších koncentrací ve větších městech oproti menším obcím lze z nejnovějších dat Evropské agentury pro drogy (EUDA) vyčíst, že spotřeba drog je nejvyšší na severozápadě Evropy s centrem v Nizozemsku. Směrem na jihovýchod pak uživatelů drog ubývá, v Aténách nebo v Istanbulu jsou naměřené hodnoty reziduí ilegálních látek násobně nižší než v belgických, anglických, dánských nebo i českých městech.
Mezinárodní projekt měření reziduí drog v odpadních vodách se letos rozšířil do 25 zemí pokrývajících populaci 72 milionů lidí. „Evropské odpadní vody vyprávějí příběh drogového fenoménu, který je rozšířený, rozmanitý a neustále se mění. Letošní studie odhaluje výrazný pokles stop MDMA a zároveň pokračující známky toho, že detekce kokainu a ketaminu roste,“ shrnula jeho výsledky generální ředitelka EUDA Lorrain Nolanová.
Jak jsme spočítali celkové skóre
Srovnání, kde se nejvíc fetuje, znesnadňuje fakt, že ne v každém městě vědci zkoumali všechny druhy reziduí. Navíc sto miligramů marihuany nelze srovnávat se sto miligramy pervitinu.
Skóre, z něhož je sestaven výsledný žebříček, je proto složené z percentilů jednotlivých drog. Ty na škále od 0 do 100 vyjadřují relativní pozici města ve spotřebě dané drogy. Tyto percentily jsme následně zprůměrovali. Celkové skóre pro Prahu 70,7 tedy znamená, že většinu z šesti sledovaných ilegálních drog Pražané konzumují v nadprůměrném množství.
