Předporodní rodičovská 15.000 korun je ve Sněmovně před schvalováním

Předloha předpokládá také odklad a následný postupný náběh digitalizace dávek státní sociální podpory, která má podle platného zákona nastat od letošního července. Poslanci by mohli o novele hlasovat nejdřív v polovině května.

Rodičovskou bude moct stát poskytovat dva kalendářní měsíce před očekávaným dnem porodu od ledna příštího roku. Těhotná žena by si podle platného zákona v žádosti zvolila výši rodičovské, nesměla by přesáhnout 15.000 korun za měsíc. Novela stanovuje 15.000 korun jako pevnou měsíční částku, což má zajistit předvídatelný a dostatečný příjem pro těhotnou ženu. Předloha výslovně stanoví, že o běžnou rodičovskou bude muset rodič podat novou žádost.

Skupina opozičních poslankyň kolem Zuzany Blišťanové (TOP 09) chce pozměňovacím návrhem upravit situaci, kdy nastávající matka neporodí v kalendářním měsíci plánovaného porodu, ale až v měsíci následujícím, a zrušit nutnost nové žádosti. Růst rodičovského příspěvku z 350.000 na 420.000 korun s valorizací podle vzoru důchodů opět prosazuje předsedkyně pirátského kubu Olga Richterová. Její další návrh by navázal rodičovskou na minimální mzdu. Příspěvek by představoval 20násobek této mzdy a nyní by činil 448.000 korun. Vláda chce rodičovskou zvýšit od ledna na 400.000 korun.

U nově zaváděné podpory studentů s malými dětmi novela uzákoní povinnost vrácení případného přeplatku, jako je tomu u rodičovského příspěvku. Novou dávku v měsíční částce třetiny minimální mzdy, takzvané hlídačkovné, budou moci studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi dostávat od letošního září.

Digitalizace dávek státní sociální podpory vyžaduje podle důvodové zprávy rozsáhlé zásahy zejména do současných informačních systémů sloužících k jejich vyřizování. Spuštění od letošního července by pravděpodobně nebylo proveditelné, stojí ve zdůvodnění.

Předporodní rodičovská by se měla zavést podle novely od ledna jako digitalizovaná dávka. Od července příštího roku předloha předpokládá elektronizaci rodičovského příspěvku a podpory studujícího rodiče a od září nově zaváděného příspěvku na studium pro vysokoškoláky z chudších rodin. Jednorázové dávky porodné a pohřebné se podle novely digitalizovat nebudou, nebylo by to podle zdůvodnění účelné.

Opozice dnes zamezila schvalování sporné novely k rozpočtům

Sněmovní opozice dnes zamezila zahájení závěrečného schvalování sporné vládní novely k rozpočtům. Předseda ODS Martin Kupka označil úpravy za útok na odpovědné hospodaření. Šéf STAN Vít Rakušan mluvil o rozpočtovém podfuku. Vystoupení opozičních představitelů k návrhu programu mimořádné schůze svolané z koaličního podnětu už přesáhla hraniční hodinu pro finální schvalování předloh. Program schůze se podařilo schválit až krátce před 16:00.

Do té doby mohli vystupovat pouze řečníci s přednostním právem. Poslanci na návrh předsedkyně klubu ANO Taťány Malé schválili, že třetí čtení sporné rozpočtové předlohy a také novely zákona o podpoře bydlení začne Sněmovna probírat příští středu 13. května v 9:00. Nyní se do 18:00 budou zabývat druhým čtením senátní novely o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Dalším druhým čtením jsou úpravy sněmovního jednacího řádu namířené proti obstrukcím.

Ve večerních hodinách by měla Sněmovna pokračovat v debatě o pořádání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně, kterou přerušila dnes v časných ranních hodinách. Není ale vyloučeno to, že se místo toho bude zabývat zákony v prvním čtení, například odkladem povinného užívání Národního geoportálu územního plánování.

Kupka se postavil zejména proti tomu, že by vláda nebo ministr financí mohli za zhoršené bezpečnostní situace sami rozhodovat o deseti procentech výdajů, letos by to bylo 240 miliard korun. Sněmovna se nemůže stát otrokem vlády nebo ministerstva financí, uvedl. Předseda občanských demokratů kritizoval také navrhované zrušení zvláštního důchodového účtu, které označil za okrádání mladších generací i nenarozených dětí, a rozšíření takzvaných únikových položek. „Reálně hrozí České republice dramatický propad do dluhů a zvyšování schodků,“ varoval Kupka.

Vláda podle stínového ministra financí ODS Jana Skopečka říká, že k žádné konsolidaci veřejných financí nepřistoupí. „Naopak si dramatickým způsobem rozvolní fiskální pravidla pro jakékoli utrácení a za vzor nám budou dávány země, které jsou v Evropské unii předluženy,“ uvedl.

Opozice kritizuje zejména pozměňovací návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) k vládní novele, která by se tak měla podle Rakušana přejmenovat na zákon o rozpočtové neodpovědnosti. „Mají umožnit zadlužit zemi nevídaným způsobem,“ zdůraznil. Předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová vinila Schillerovou ze zadlužování Česka ve všech vládách, v nichž působila. „Teď to ale bude dělat tak, že to nebude vidět, bude to dělat tajně, bude to dělat skrytě a bude to nekontrolovatelné,“ prohlásila.

Předseda poslanců KDU-ČSL Marian Jurečka odhadl, že nynější vláda zvýší za čtyři roky dluh o 1,5 bilionu korun a jen náklady na úroky dosáhnou za deset let 700 miliard korun. „Vláda říká, my kašleme na veškerá pravidla, my si chceme úplně rozvolnit ruce, ale zaplatíte to vy, občané,“ řekl.

Schillerová v předchozím vystoupení naopak opozici kritizovala a vyčítala jí rozpočtové působení v bývalé vládě Petra Fialy (ODS). Nynější opoziční kritiku označila za bouři ve sklenici vody.

Sněmovna nedokončila další debatu o možnosti NKÚ prověřovat ČT a ČRo

Sněmovna dnes nedokončila druhé kolo projednávání senátní ústavní novely k rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o možnost prověřování hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Řečniště obsadil na zhruba hodinu předseda klubu TOP 09 Jan Jakob, jenž v souvislosti s koaličními plány na změnu financování dvojice veřejnoprávních médií varoval před jejich rozkladem, zestátněním a likvidací. Debata by mohla pokračovat příští týden ve středu.

„Je to spor o charakter státu,“ komentoval Jakob záměr vládního tábora převést financování ČT a ČRo z poplatků pod státní rozpočet s předchozím rozšířením okruhu osob, které jsou od hrazení televizního a rozhlasového poplatku osvobozeny. Jakob zdůraznil, že obsáhlým vystoupením zdůvodňuje pozměňovací návrh zástupců pěti opozičních stran v čele s Markem Bendou z ODS. Úprava by zařadila zákony o právnických osobách poskytujících veřejnou službu v rozhlasovém a televizním vysílání mezi právní předpisy, na jejichž znění se musí obě parlamentní komory shodnout. „Návrh je zárukou stability,“ zdůraznil Jakob.

Od koaličních poslanců si vysloužil obviňování ze zdržování. Jakobův projev podle Ondřeje Babky (ANO) vykresloval sci-fi scénáře o zestátnění veřejné služby. „Předvedl jste ukázkovou obstrukci,“ řekl Babka. Libor Vondráček (SPD/Svobodní) poukazoval na to, že o záležitostech, o nichž Jakob mluvil, senátní ústavní novela vůbec nepojednává.

„Jsme v situaci, kdy tyto instituce, Český rozhlas a Česká televize, jsou dramaticky na české politické scéně vládní koalicí zpochybňovány,“ uvedl Benda. Proti úpravě se postavila za předkladatele senátní ústavní novely Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09. „Já si nemyslím, že máme ústavu komplikovat tak, aby se nedalo vládnout,“ řekla.

Ve sněmovním systému byla dnes čtveřice pozměňovacích návrhů. Předseda dolní komory a SPD Tomio Okamura mimo jiné chce, aby NKÚ mohl prověřovat hospodaření ČT a ČRo i do minulosti. Navrhuje stanovit účinnost senátní ústavní novely na 15. den po jejím zveřejnění ve sbírce, protože podle něho není možné odhadnout délku jejího parlamentního projednávání. Připomíná rovněž, že pro případné spuštění kontrol v ČT a ČRo je nutná rovněž změna zákona o NKÚ, kterou zatím nikdo nepředložil.

Pirátští poslanci Samuel Volpe a Olga Richterová opět prosazují rozšíření prověrkové působnosti NKÚ i na právnické osoby založené zvláštním zákonem a státní a polostátní firmy. Chtějí, aby k zákonům, u nichž poslanci nemohou přehlasovat senátní požadavky, patřil zákon o NKÚ. V kontrolním výboru úpravu neprosadili. Radek Vondráček (ANO) chce umožnit zapojení NKÚ do prověrek mezinárodních organizací s českým členstvím.

Nejvyšší kontrolní úřad by podle senátního návrhu vykonával také kontrolu hospodaření právnických osob zřízených zákonem poskytujících veřejnou službu v televizním a rozhlasovém vysílání. Cílem je zvýšení průhlednosti ekonomiky ČT a ČRo, jejíž součástí jsou zákonem stanovené poplatky. Okamura navrhl úpravu formulace senátního návrhu tak, aby jej podle něho nebylo možné chápat jako ústavní zakotvení obou veřejnoprávních médií bez možnosti jejich zrušení běžným zákonem.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}