Nebývalá vlna překreslování map pro volby do americké Sněmovny reprezentantů změnila volební obvod pro přibližně desetinu Američanů. Skladbu obvodů přitom zásadně proměnila, vyplývá z nové studie nestranické neziskové organizace Protect Democracy se sídlem ve Washingtonu. Ta uvádí, že 34,8 milionu Američanů nyní žije v jiném volebním obvodu v porovnání s volebním cyklem v roce 2024. Přibližně pětina Američanů pak bydlí v obvodu, kde je oproti předchozímu volebnímu cyklu více než čtvrtina voličů nováčky.
Zjištění svědčí o zásadních změnách, které Američanům po celé zemi přinesl souboj republikánů a demokratů o přetváření hranic volebních obvodů odstartovaný loni prezidentem Donaldem Trumpem. Nové mapy pro volby do Kongresu podle studie čím dál častěji vznikají tak, aby upřednostňovaly stranickou politiku před faktory jako zeměpisná poloha a propojené komunity. To podle agentury AP mezi výzkumníky vyvolává otázky o tom, jaký má extrémně polarizovaná politika dopad na americkou demokracii.
„Pokud tento trend bude pokračovat, nabízí se otázka, zda zvolení představitelé skutečně stále zastupují obyvatele svých volebních obvodů, pokud jsou tito voliči náhodně vybíráni tvůrci map s cílem získat výhodu pro danou stranu,“ poznamenal Ben Raderstorf, jeden z autorů studie v Protect Democracy.
Bitva o překreslování volebních obvodů vypukla vloni, když Trump vyzval republikány ovládaný zákonodárný sbor Texasu, druhého nejlidnatějšího amerického státu, aby překreslil volební mapu státu s cílem zajistit straně lepší podmínky pro volební vítězství v letošních volbách do Kongresu. Nezvyklý krok přiměl Kalifornii, vůbec nejlidnatější stát, uspořádat referendum, v němž se Kaliforňané vyslovili pro novou volební mapu ve prospěch demokratů.
O přerozdělení obvodů poté začaly usilovat další státy. Republikáni by si díky tomuto úsilí mohli ve volbách připsat devět mandátů navíc, upozornila agentura AP.
Studie varuje před poklesem důvěry ve volby
Nová studie varuje, že podobné stranické taktiky snižují důvěru Američanů ve volby obecně a snižují tlak veřejného mínění na zákonodárce, kteří už ve funkci jsou. To může ztížit politickou mobilizaci a potenciálně zhoršit už tak vysokou polarizaci americké politiky. Obě politické strany se také mohou dostat do začarovaného kruhu, kdy se budou agresivněji a častěji snažit měnit volební obvody, aby nedaly soupeřům šanci posílit jejich pozici.
V některých státech, jako je například Missouri, překreslování obvodů v neobvyklém období vede ke zmatku mezi voliči ohledně toho, v jakém obvodu žijí a kteří kandidáti se v listopadu objeví na jejich hlasovacích lístcích. Po vleklé soudní bitvě a protichůdných rozhodnutích soudů nižší instance Nejvyšší soud USA minulý týden zamítl pokus o zavedení nové volební mapy v Missouri, která by mohla ve volbách do Kongresu zvýhodnit republikány a o niž se Trump zasazoval.
Účelové překreslování volebních obvodů, takzvaný gerrymandering, patří k tradičním nástrojům politického boje v USA. Cílem je změnit obvody tak, aby měly jinou skladbu obyvatel, a vytvořit si tak vhodnější podmínky pro volební vítězství.
Přerozdělení volebních obvodů se obvykle děje po sčítání lidu jednou za deset let, nicméně prezident Trump loni vyzval státy vedené republikány, aby mapy obvodů upravily už v polovině tohoto období.