Respektovat soukromí obětí i pozůstalých, nepublikovat obrazové detaily, nevyvíjet tlak na rozhovory, varovat před citlivým obsahem, vyvarovat se vytváření senzace. Taková jsou doporučení odborníků, kteří diskutovali v Senátu o úloze médií během a po masových vraždách. Při takových mimořádných situacích, jakou byla i střelba na filozofické fakultě v Praze na konci roku 2023, mohou podle nich sdělovací prostředky škodit i pomáhat. Policie v této souvislosti hovoří o rychlosti a přesných sděleních a apeluje na novináře a veřejnost, aby nešířili dezinformace.
„Není to jen o médiích, není to jen o té události, je to také o nás. Myslím si, že i to, jak o věcech komunikujeme, jakou máme odvahu s nimi nakládat, je naprosto zásadní. Pokud nebudeme schopni si otevřeně a jasně odpovídat na otázky, které jsou spojeny s věcmi problematickými, nepříjemnými a bolestnými, tak se nikam dál neposuneme. Nemůžeme zůstat žít v současnosti, už vůbec si nemůžeme dovolit se navracet do minulosti, musíme hledět do budoucnosti,“ prohlásil během akce v horní komoře její šéf Miloš Vystrčil (ODS).
Mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán v této souvislosti připomněl, že masová vražda je v tuzemsku naštěstí stále mimořádnou událostí. „Z toho ale plyne celospolečenský dlouhotrvající dopad, který má,“ prohlásil. S tím podle něj souvisí vysoký počet dotčených lidí a velký zájem médií. „Komunikace Policie ČR při takto mimořádné události musí být stěžejní, a tak k ní musí všichni přistupovat s vědomím závažnosti situace,“ dodal.
Policisté museli i v minulosti a během tragické události řešit základní komunikační dilema – rychlost a přesnost. „Veřejnost, zástupci médií chtějí informace ideálně obratem, v řádu minut. To je věc, se kterou se potýkáme, protože najít balanc mezi rychlostí a přesností sdělení, abychom nemuseli některé informace uvádět na pravou míru, to přináší možný stín pochybností. Takže jsme se s tím potýkali i při masové vraždě,“ vysvětlil Bocán.
Ve světě on-line médií policie už dnes nemá několik hodin na přípravu sdělení. Bocán zmínil, že chce policie informovat proaktivně a otevřeně. V den tragické střelby byla podle něj nutnost vyhledávat a obratem vyvracet dezinformace, které se o tragédii na filozofické fakultě objevovaly. „S čím jsme museli pracovat a budeme pracovat, je to, že je nepřijatelné jakkoliv poškodit pozůstalé nebo poškozené. To si policie nesmí dovolit, a pokud by se tak stalo, byla by to obrovská chyba,“ zdůraznil mluvčí prezdia.
Je podle něj dále důležité v akutní fázi informovat veřejnost o tom, co se děje. K tomu policii pomáhají i sociální sítě jako X, facebook a instagram. Jedno z poučení, které si sbor vzal z tragických událostí, je i následné zveřejnění informační linky, která pomáhá například pozůstalým. Dále to bylo i vzhledem k obrovskému tlaku také svolání tiskové konference a dalších výstupů v momentě, kdy policie měla ověřené informace. „Tlak neutichal ani v dalších týdnech a měsících. A toto je jedna z cest, jak komunikovat otevřeně a jak informace dostávat k veřejnosti. Zcela nezbytné je trpělivé a dlouhodobé vysvětlování veškerých dotazů,“ zdůraznil Bocán.
Nelze však podle něj zároveň ohrozit účel trestního řízení. „Setkávali jsme se s dotazy, které jsme nemohli zodpovědět, nebo by zveřejnění těchto informací mohlo zmařit účel trestního řízení – to byla jedna z věcí, která se dost těžce vysvětlovala zástupcům médií,“ zavzpomínal mluvčí na střelbu na fakultě.
Po takové mimořádné události je podle něj nezbytné provést sebereflexi. „Musí to následovat i v rámci základních postupů krizové mediální komunikace,“ zdůraznil Bocán s tím, že sebereflexe musí být dostatečná.
Jak komunikovat po masové vraždě?
Psycholog Štěpán Vymětal upozornil, že se jedná o prostředí plné dilemat, co se týká komunikace, protože je ve hře mnoho různých zájmových skupin, které mají protichůdné potřeby a jsou vystaveny různým tlakům – ať už politickým nebo komerčním. Je podle něj velmi složité se v takovém prostředí po katastrofě orientovat. Domnívá se, že je zásadní poučit se z chyb, jak už bylo zmíněno výše.
„Slovo, obraz, zvuk, narativ mohou velmi zraňovat a traumatizovat nebo naopak podporovat zvládání, odolnost, uzdravování u pozůstalých a svědků. Slova vytváří realitu, takže odpovědnost médií je v tom, že vytváří realitu, ve které potom žijeme,“ řekl Vymětal.
Zmínil například minisérii VINA nebo dle něj problematické titulky publikované v některých médiích po tragické události. „Můžeme v nich najít uplatnění určitých metod, jejich cílem je upoutat pozornost, zvýšit počet kliknutí a sdílení. Objevila se i dramatizace neštěstí, personalizace pachatele, démonizace, psychiatrizace, objevila se snaha budit zvědavost, emočně téma zesilovat,“ vyjmenoval psycholog. Dále mluvil také třeba o zpochybňování obětí samotných. Takový druh titulků vede podle odborníka například ke zvýšené úzkosti, nejistotě či zjednodušování reality.
Z různých výzkumů podle Vymětala dále vyplývá, že výročí útoků je velmi náročnou dobou a narušuje proces zotavení. Média dle něj mohou škodit, ale zároveň také pomáhat – mohou třeba podpořit sbírky a pomoc pozůstalým nebo posílit solidaritu mezi lidmi, poznamenal.
Doplnil, že z doporučení pro média ke vztahu k pozůstalým plyne princip respektovat jejich soukromí, nepublikovat obrazové detaily, nevyvíjet tlak na rozhovory, varovat před citlivým obsahem, vyvarovat se dramatizace a vytváření senzace.
Média by si dle právníka Martina Richtra měla dát při informování pozor na to, aby plnila svoji úlohu a aby někomu neublížila. „Zákon jim ukládá stejnou povinnost jako policejnímu orgánu. To znamená sdělovací prostředky, stejně jako Policie ČR, jsou povinny respektovat osobnost a důstojnost oběti, přistupovat k ní zdvořile, šetrně, podle možností jí vycházet vstříc. Dále mají povinnost vůči oběti postupovat s přihlédnutím k jejímu věku, zdravotnímu a psychickému stavu, rozumové vyspělosti a kulturní identitě tak, aby nedocházelo k prohlubování újmy způsobené oběti trestným činem, nebo k druhotné újmě,“ vyjmenoval.
Problém je podle něj v tom, že médiím je uložena zákonná povinnost bránit vzniku druhotné újmy, čímž se rozumí jakékoliv fyzické nebo psychické utrpení. „A je jasné, že prostor pro sdělení ze strany policie nebo médií se dramaticky zužuje, protože k porušení zákonné povinnosti může dojít velmi lehce,“ doplnil Richter.
Našim cílem je se uzdravit, říká otec oběti
Předseda spolku Spojeni nadějí Lukáš Křístek, který je otcem jedné z obětí střelby na filozofické fakultě, se domnívá, že média o masových vraždách informovat musí. Rozdíl mezi „prostou“ a masovou vraždou je hodně zavražděných – dopadá to na hodně rodin, prohlásil.
„Nejsme jednotní a už jen to je pro všechny náročné, protože jedním z našich cílů je uzdravit se. Ale různé rodiny i pozůstalí se chtějí uzdravovat jinak – i to je náročné. A do toho média musí informovat, protože když to neudělají, tak budou informovat média jiná,“ sdělil Křístek, který upozornil na konkurenci, která mezi mediálními domy je a také na „nutnost získat kliky a lajky“.
Novináři by si podle něj měli uvědomit, že když mají informovat, tak jde o to kdy, o čem a jak. „Jestli budou informovat tak, aby to bylo hodně zajímavé, ale zároveň možná traumatizující. Nebo aby to bylo spíše uklidňující, ale pak zase třeba to nebude mít takový dosah,“ poznamenal Křístek. Chyby podle něj udělaly i ostatní záchranné složky, policie a v otázce zbraňové legislativy také politici.
Šéfredaktor: Nejde jen o kliky a lajky
Šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský v této souvislosti na akci v Senátu prohlásil, že tuzemská žurnalistika není cynická bažina, kde jde lidem jen o peníze, kliky a lajky. „Myslím, že velká většina mých kolegyň a kolegů jsou odpovědní lidé, kteří se snaží svou práci dělat dobře. Míra otevřenosti je důležitá, stejně tak je důležité, aby se revidovaly některé postupy v médiích a u ostatních složek,“ konstatoval.
Událost na filozofické fakultě byla dle něj pro tuzemská média nová. „Když se děje takový tragický čin, víte, že o tom nějakým způsobem musíte informovat, pochopitelně se stanou různé chyby a je na nás, abychom se z toho poučili, co a jakým způsobem máme dělat,“ nastínil Čásenský.
Zmínil jednu z dalších novinářských zkušeností, která dle něj není srovnatelná – a to teroristické útoky přicházející po 11. září 2001. „Také s každým dalším víte o trochu lépe, jakým způsobem o události máte informovat,“ je přesvědčený Čásenský.
Uznal, že média ohledně informování o střelbě na filozofické fakultě v řadě věcí pochybila. „To, co pro nás má být poučením, je, že i při zpětném informování máme ještě myslet na to, co prožívají pozůstalí, co prožívají blízcí,“ míní.
V případě titulků platí podle něj to samé. „Z některých se mi zvedal žaludek, z jiných mě obcházela hrůza – a je to bohužel při spoustě událostí stejné. V médiích a pseudomédiích se objevují titulky, které vy byste nikdy nenapsal, a v tu chvíli se trochu stydíte, že je to stejná branže, ale nemůžete s tím nic dělat. Myslím, že zodpovědné je pracovat s titulky tak, aby vystihovaly podstatu věci, ale aby zároveň nebyly ani zbytečně drastické a nevzbuzovaly emoci, kterou nemají. Na druhou stranu nemůžete tu událost nepojmenovat. Máte se snažit ji pojmenovat co nejpřesněji, ale zároveň bez nějaké zbytečné teatrálnosti,“ vyjmenoval Čásenský, který v médiích působí řadu let.
Média jsou obecně podle Vystrčila zvyklá pracovat s politiky a nešetřit je. V případě události na filozofické fakultě se ale některým z nich „nepodařilo přepnout do jiného režimu“. „Nestojíte proti Vystrčilovi, Babišovi, Okamurovi, stojíte proti osobám, které vlastně nemají zájem a nejdou dobrovolně do veřejného prostoru, kde je to opravdu těžké,“ zdůraznil šéf Senátu. Upozornil na to, že v případě pozůstalých a obětí mají sdělovací prostředky tyto lidi chránit.
Střelba v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) na náměstí Jana Palacha na Starém Městě je nejtragičtějším podobným případem v historii Česka. Pachatel na místě 21. prosince 2023 zabil třináct lidí, čtrnáctá oběť zemřela později v nemocnici. Sebevraždu po činu spáchal i střelec. Dalších 25 lidí bylo zraněno, někteří vážně.
Střílel čtyřiadvacetiletý student fakulty z obce Hostouň na Kladensku, v níž byl také nalezen jeho mrtvý otec. Policie následně mladíka teprve na základě balistiky spojila také s případem dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese na okraji Prahy z 15. prosince.
Střelba na FF UK vyvolala také vlnu solidarity s přeživšími a pozůstalými, na jejich podporu vzniklo několik sbírek. Nejvíce peněz lidé poslali do té Nadačního fondu Univerzity Karlovy, vybraná suma překročila 52,6 milionu korun. Přispět mohli lidé také do sbírky určené na pomoc pozůstalým po obětech střelby z Klánovického lesa, ve které se sešlo skoro 12,5 milionu. Oběťmi ze střelby z 15. prosince 2023 byli podle informací některých médií dvaatřicetiletý muž a jeho dvouměsíční dcera. Střelec z FF UK se k dvojnásobné vraždě v Klánovickém lese přiznal v dopise, který zanechal.

