Prezident a premiér vyrazí v úterý po vleklých sporech na summit NATO oba

Babiš do poslední chvíle zkoušel Pavla přesvědčit, aby do Ankary nejezdil, poškodí tím podle něj Česko v zahraničí. Pavel však účast chápe jako svou ústavní a pracovní povinnost. Dříve uvedl, že Babišovi nabízel kompromis, podle kterého by si premiér vybral jedno ze dvou vrcholných jednání na summitu a druhé by absolvoval prezident.

Komentář premiéra Babiše před odletem na summit NATO v 7:45:

Babišův kabinet původně Pavla nezařadil do delegace s odůvodněním, že na summitu mají Česko reprezentovat zástupci vlády, která je odpovědná za zahraniční politiku i výdaje na obranu. Pavel však s odkazem na dosavadní zvyklosti a ústavní povinnosti trval na své účasti a vedení delegace. Po rozhodnutí vlády obratem podal kompetenční žalobu a ÚS přijal předběžné opatření, podle kterého má vláda zaručit účast hlavy státu na akci.

Prezidentská kancelář v pátek oznámila, že Pavel odletí z letiště v Praze-Kbelích v úterý ráno, v 08:30 chystá briefing před odletem. Vládní delegace, v níž vedle Babiše figurují ministři zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a obrany Jaromír Zůna (za SPD) a vládní zmocněnec pro plnění závazků ČR vůči NATO Jakub Landovský, odcestuje jiným letadlem krátce před prezidentem. Babiš se vyjádří před novináři na kbelském letišti v 07:45.

Briefing prezidenta Pavla před odletem na summit NATO začne v 8:30:

Vládu a Hrad dělí i názor na využití dvou vládních speciálů. Podle kabinetu je nutné ústavní činitele rozdělit kvůli bezpečnosti. Hrad naopak poukazoval na zvyklost, že na summit cestovala národní delegace jedním letadlem pod vedením prezidenta.

Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států aliance včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Očekává se, že Trump bude chtít v Ankaře slyšet, jak spojenci plní své závazky a jaké jsou jejich výhledy pro obranné výdaje na nejbližší roky. Kromě toho by měla aliance probírat téma obranného průmyslu nebo podpory Ukrajiny, která se brání ruské vojenské agresi.

Spojenci se v roce 2014 zavázali, že do roku 2025 budou plnit závazek ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Loni a pravděpodobně ani letos se však Česku nedaří tyto závazky naplnit. „Údajně dostaneme sodu, kartáč za to, že neplníme,“ řekl Babiš v nedělním videu na sociálních sítích. Loni na summitu v Haagu pak členové NATO schválili nový závazek zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice související s obranyschopností státu.

Česká armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o asi 16 miliard méně než loni. Celkové obranné výdaje by podle vlády měly letos představovat přibližně 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Babiš už dříve uvedl, že kvůli tomu se podle hodnocení NATO patrně nepodaří splnit alianční závazek. Zůna chce pro příští rok žádat navýšení výdajů svého resortu na dvě procenta HDP, tedy 190 miliard korun.

Při schvalování letošního rozpočtu čelila kvůli obranným výdajům vláda kritice opozice, ale také třeba amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka. Podle něj Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v NATO a nesplní své závazky budování schopností armády. Merrick uvedl, že nemusí připomínat, jak důležité je, aby spojenci závazky dodržovali.

Babišovy výroky k obrannému rozpočtu se mění. V únoru řekl, že neví, kde Zůna přišel na to, že by měl příští rok rozpočet obrany podle rozpočtového výhledu dosáhnout 215,3 miliardy korun a v roce 2028 dále vzrůst na 238,2 miliardy. O několik dní později prohlásil, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta HDP.

Po dubnovém jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem nicméně řekl, že vláda udělá vše pro to, aby splnila své závazky vůči alianci. V polovině června Babiš uvedl, že letos Česko dvouprocentní závazek nesplní, ale od příštího roku ho plnit bude. Rutte předtím oznámil, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.

Pro účast premiéra a ministrů na summitu mluví podle vlády právě to, že kabinet má na starosti rozpočet a zahraniční politiku a bude obhajovat výši obranných výdajů. Minulý kabinet Petra Fialy (ODS) loni v březnu přijal usnesení o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta v roce 2030. Babiš ale bývalou vládu kritizuje s tím, že ani dvouprocentní závazek nikdy nesplnila. V souvislosti s letošním obranným rozpočtem argumentuje nutností přidat po předchozí vládě peníze v jiných kapitolách.

Za svou výhodu při obhajobě obranných výdajů považuje Babiš také to, že je jedním z posledních příznivců Trumpa mezi evropskými lídry. Minulý týden ve Sněmovně prohlásil, že v Ankaře vystoupí s pětiminutovým projevem jako 27. v pořadí. Plánuje říct, že se nová vláda na rozdíl od předchozí bude snažit dvouprocentní závazek splnit.

V Ankaře by se měl projednávat také návrh na poskytnutí 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun) Ukrajině letos a nejméně stejné částky příští rok. V částce je již zahrnuta vojenská pomoc Evropské unie, která v letošním a příštím roce činí 60 miliard eur (1,45 bilionu korun). Babiš k tomu sdělil, že Česko nebude záměr blokovat, ale nebude se na finanční pomoci podílet.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}