Aktual.: 22.05.2026 18:12
Praha – Prezidenta Petr Pavla znepokojuje nejistota a nepředvídatelnost v Severoatlantické alianci (NATO). V dnešní diskusi na okraj bezpečnostní konference Globsec v Praze tak reagoval na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o vyslání dalších 5000 amerických vojáků do Polska. Pavel zmínil, že dříve se spojenci o jakýchkoliv změnách v počtu vojáků a jejich rozmístění informovali.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio dnes řekl, že přesuny amerických vojáků v Evropě nejsou formou trestu. Trump ve čtvrtek oznámil, že pošle dalších 5000 vojáků do Polska, USA však již před třemi týdny ohlásily, že o stejný počet sníží velikost svých jednotek v Německu. Média v minulosti spekulovala, že důvodem stažení vojáků z Německa je Trumpova snaha potrestat evropské spojence za jejich neochotu zapojit se do války na Blízkém východě.
„Znepokojuje mě nejistota a nepředvídatelnost, kterou nyní pozorujeme dokonce i v rámci NATO. Dříve nás spojenci informovali o jakýchkoli změnách v počtu vojáků a jejich rozmístění,“ uvedl Pavel. Rozhodnutí o vyslání vojáků do Polska podle Pavla zjevně padlo bez jakékoliv koordinace s NATO.
Zvláštní je podle něj i to, že informace pravděpodobně neměl ani vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich. „Ale věřím, že tyto záležitosti nakonec vyřešíme v rámci standardních postupů v NATO,“ dodal Pavel. Případné stahování vojáků je potřeba mezi USA a evropskými spojenci v NATO koordinovat, zdůraznil.
Pavel v diskusi rekapituloval i svůj spor se zástupci vlády o tom, kdo povede českou delegaci na červencovém summitu NATO v Ankaře. Odkázal na to, že kabinet má o mandátu a složení delegace rozhodnout 8. června. „Do té doby jsou jen spekulace mluvit o tom, kdo pojede,“ uvedl. Pavel stojí o to, aby delegaci vedl, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by však měl do Ankary cestovat on s ministry zahraničí a obrany.
Své vztahy s Babišem označil Pavel za „realistické“. „Jsou tam lepší a horší chvíle,“ řekl. Věří v to, že ohledně summitu se nakonec podaří nalézt shodu. „Není to tak, že bychom se hádali, spíš jde o to, že nejsme schopní se dohodnout,“ konstatoval.
Pavel doufá v to, že Česko splní závazek dát na obranné výdaje dvě procenta hrubého domácího produktu. „Pokud budeme utrácet méně a nebudeme se držet plánu postupného zvyšování výdajů, nebudeme schopni splnit naše cíle v oblasti bojové způsobilosti, což v lidské řeči znamená, že naše armáda nebude připravena k boji. A jako taková nebude schopna chránit vlastní občany. To je jednoduchý argument,“ dodal. Peníze Česko neutrácí, aby potěšilo Brusel či Washington, ale kvůli tomu, aby armáda byla připravena k boji, pokud to bude potřeba, doplnil.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
