Lidé s onemocněním štítné žlázy obvykle nepotřebují speciální dietu ani doplňky stravy. Odborníci jim doporučují pravidelně navštěvovat lékaře a dodržovat léčbu. Pacienti si podle nich často zbytečně kupují doplňky stravy, které mají údajně přispět ke zdravému fungování štítné žlázy. Různé přírodní produkty jim dokonce mohou uškodit, upozorňují endokrinologové v rámci Týdne štítné žlázy. Neléčená porucha tohoto důležitého orgánu může nepříznivě ovlivnit krevní oběh, srdeční frekvenci nebo výkonnost.
„Často se setkáváme s tím, že když si jdou pacienti do lékárny pro předepsané léky, nabídnou jim lékárníci řadu doplňků. V drtivé většině to ale není potřeba, a pokud ano, pak je pacientům doporučíme my,“ uvedl Jan Jiskra z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Při pestré stravě pacientů není podle něj třeba nic významně doplňovat, jen snad jód v těhotenství a vitamin D.
Štítná žláza je umístěna na přední straně krku a produkuje důležité hormony, které zásadně ovlivňují organismus. V případě uzlů ve štítné žláze mohou lidé mít problémy při polykání nebo si například nahmatat boule na krku. Pokud štítná žláza produkuje nedostatečné množství hormonů, dochází k takzvané hypotyreóze, naopak zvýšená produkce hormonů vede k hypertyreóze. Dalším zvláštním jevem je podle expertů zvětšení štítné žlázy neboli struma, může k ní docházet z různých důvodů (nejčastěji z nedostatku jódu). Funkce štítné žlázy ale nemusí být přitom porušena.
Nejčastější poruchou je snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza), příčinou bývá většinou autoimunitní onemocnění. Pacienti v mnoha případech často nezjistí, že mají problémy kvůli tomuto orgánu. Řada lidí podle lékařů o svém onemocnění ani neví.
Sníženou funkci štítné žlázy má i čtyřicetiletá pacientka Ivana. Problém její lékařka objevila, když bylo ženě dvanáct let. Léky začala brát ale až o několik let později. „Při jedné z kontrol totiž ultrazvuk ukázal, že mám na štítné žláze několik drobných uzlíků,“ vzpomíná pacientka.
Léčba jí zabrala. Jediné, co žena pozorovala, byla zhoršená termoregulace těla. „Zejména při větších změnách počasí mívám doposud studené ruce a nohy, nebo se naopak hodně potím,“ řekla pacientka.
Před nějak dobou se u ní objevily menší komplikace. Pravidelná kontrola odhalila, že má zvětšená příštítná tělíska (drobné žlázy s vnitřní sekrecí, které regulují hladinu vápníku v krvi), příčinou byl nedostatek vitaminu D, začala ho proto užívat pravidelně.
„Jeho hladina se sice ještě nevrátila na normální hodnotu, postupně se ale zvyšuje a příštítná tělíska dál nerostou,“ přiblížila pacientka. Několikrát dostala doporučení brát i selen, žena ale zatím žádný doplněk stravy užívat nechce. „Myslím si, že to není potřeba. Terapie, kterou podstupuji, funguje, uzlíky se nezvětšují,“ dodala.
Bohatá strava a pohyb
Odborníci upozorňují, že se kolem léčby objevuje řada neověřených informací. Endokrinolog Richard Stejskal v této souvislosti poznamenal, že neexistuje žádná speciální dieta pro lidi s touto poruchou. Důležitá je podle něj pestrá strava a pohyb. Lidé se podle lékaře například zbytečně vyhýbají běžným potravinám.
„Koluje mýtus, že by pacienti s poruchou štítné žlázy neměli jíst sóju nebo brukvovitou zeleninu, jako je brokolice nebo kapusta. V běžném množství jsou ale tyto potraviny bezpečné,“ dodal odborník.
Poruchy štítné žlázy a jejich léčba způsobuje obezitu. – Přestože poruchy štítné žlázy mají přímý dopad na metabolismus, ve většině případů nejsou hlavní příčinou obezity. K mírnému zvýšení hmotnosti (do pěti kilogramů) může dojít pouze v souvislosti se zadržováním vody v těle.
Operace štítné žlázy je těžký chirurgický výkon, který má řadu komplikací. – Pokud se operace provádí na pracovišti, které má s podobnými výkony dostatek zkušeností, je zde riziko případných komplikací stejné jako u jiných chirurgických výkonů. Operace se provádí v celkové narkóze.
Těhotné a kojící ženy, které mají onemocnění štítné žlázy, nesmí užívat jód. – Jen výjimečně se ženám s onemocněním štítné žlázy jód nedoporučuje. Jde především o pacientky s Gravesovou-Basedowovou chorobou, kterou provází nadměrná funkce štítné žlázy. Lékaři jód nedoporučují ani ženám trpícím uzly se zvýšenou funkcí.
Po operaci štítné žlázy a po radiojódu je onemocnění vyřešeno a není potřeba žádná další léčba ani sledování. – Vždy je potřeba doživotní sledování specialistou. Ve většině případů je po operaci také nutné užívat hormony ve formě tablet po celý život.
Léčba radioaktivním jódem může způsobit rakovinu. – Tento typ léčby nemocí štítné žlázy se používá již od padesátých let minulého století. Její bezpečnost je ověřena na desítkách tisíc pacientů na celém světě. Vzestup výskytu nádorů po léčbě radiojódem nebyl u dospělých osob nikdy prokázán.
Punkce štítné žlázy je bolestivé vyšetření. – Ve skutečnosti je bolest menší než při krevním odběru, protože se používá tenčí jehla a punkce trvá jen několik málo vteřin.
Před punkcí se musí úplně vysadit léky na ředění krve, zatímco léky s obsahem acetylsalicylové kyseliny nevadí. – Léky na ředění krve většinou není třeba při šetrném výkonu vysazovat, ale pacient nesmí být předávkovaný a hodnota INR (parametr z krve, podle kterého se dávkují léky na snížení krevní srážlivosti) by se měla pohybovat v rozmezí 2,0 až 2,5. Naopak acetylsalicylová kyselina se raději vysazuje nejméně týden před vyšetřením s výjimkou pacientů se stenty v koronárních tepnách.
Některé příznaky jsou mylně přisuzovány poruše štítné žlázy, i když onemocnění štítné žlázy je adekvátně léčeno. – Pokud je onemocnění adekvátně léčeno, příznaky hyper- či hypotyreózy postupně vymizí, třebaže to někdy může trvat i několik měsíců.
U pacientů s hypotyreózou je v zimě potřeba větší dávka tyroxinu než v létě. – Dávka tyroxinu je u stabilizovaného pacienta po celý rok stejná – není důvod upravovat dávky v závislosti na ročním období.
Zdroj: www.tydenstitnezlazy.cz
Léčba
Základem léčby hypotyreózy je syntetický hormon levothyroxin, který je bezpečný, přesně dávkovaný a dlouhodobě ověřený, připomněl předseda České endokrinologické společnosti Michal Kršek. Odborníci v poslední době registrují také snahy o návrat k „přírodní léčbě“ pomocí extraktů ze štítných žláz zvířat.
„Tyto přípravky nejsou dostatečně kontrolované, mají proměnlivé složení a chybí důkazy o jejich bezpečnosti a účinnosti. Proto je jako standardní léčbu v žádném případě nedoporučujeme,“ poznamenal Jiskra. Na rizika upozorňuje i americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který loni vyzval výrobce těchto přípravků k regulaci a naznačil jejich možné stažení z trhu.
Uzly ve štítné žláze jsou časté zejména ve vyšším věku. Vyskytují se u zhruba čtyřiceti procent žen nad padesát let. Většina z nich není zhoubná a nevyžaduje žádnou léčbu. „Pokud ale uzly rostou a tlačí na okolní tkáně nebo způsobují polykací či kosmetické problémy, případně tvoří hormony, doporučujeme pacientům jejich odstranění,“ vysvětlil již dříve Jiskra.
Zatímco v minulosti se uzly odstraňovaly operací, v současné době existují méně invazivní metody. Jednou z nich je takzvaná radiofrekvenční ablace, která je založena na tepelných účincích vysokofrekvenčního elektrického proudu na tkáně. Pacient je během zákroku celou dobu při vědomí, po něm může odejít domů. „Po klasické operaci trvá rekonvalescence mnohem déle. Dochází při ní navíc k odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy. Tomu chceme miniinvazivními zákroky předcházet,“ uvedl v minulosti Kršek.
Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 tisíc lidí, nemocných ale může být až milion. Odborníci míní, že by bylo ideální, kdyby praktičtí lékaři kontrolovali funkci štítné žlázy při preventivních prohlídkách, a to hlavně u vyšších věkových skupin a těhotných žen.










