„Zařizoval jsem si svůj pokoj úplně od začátku z ušetřených peněz ze studentských brigád. Většina věcí byla z IKEA a některé nám slouží dodnes,“ vzpomíná Zdeněk. Společné prostory ale zpočátku vůbec nebyly podle jeho představ. „Kuchyně navíc nebyla dobře vybavená, takže bylo docela složité si tam pohodlně něco uvařit,“ dodává. Dekor lina ve vstupní hale a kuchyni působil podle něj neosobně a celkový dojem bytu zbytečně shazoval.
Postupně se začala rodit potřeba změny. „Asi nešlo o jeden konkrétní moment, spíš o přirozený a postupný proces. Jak jsem v bytě trávil víc času, začal jsem si všímat věcí, které mi nevyhovovaly, a postupně jsem měl potřebu prostor přizpůsobit tak, aby se v něm dalo pohodlně fungovat,“ říká. Zásadní zlom nastal, když začali bydlet s partnerem sami. Najednou už to nebylo jen sdílené bydlení, ale jejich společný domov, který chtěl koncepční a jednotný styl.
Proměna trvající několik let
Proměna interiéru byla postupná a trvala několik let. „Původně všechny tři pokoje sloužily tak trochu ke všemu. Jakmile jsme zůstali sami, rozdělili jsme je podle funkcí – vznikl obývák, ložnice a šatna. Už tohle rozhodnutí byt hodně proměnilo a dalo mu jasnější řád,“ vysvětluje Zdeněk. Jedním z prvních kroků bylo pořízení gauče do obýváku, který definoval prostor a odstartoval další změny. Postupně se řešily úložné prostory, vybavení a sjednocení interiéru, přičemž majitel přiznává, že často podléhal impulzivním nákupům.
„Některé věci nevydržely dlouho – po čase jsem je prodal a pořídil jiné. I to ale k procesu patřilo,“ dodává Zdeněk. Skutečný domov se z bytu stal až s příchodem partnera. „Najednou jsme si ho mohli přizpůsobit úplně podle sebe, bez kompromisů. Postupně jsme do něj otiskli vlastní styl, vzpomínky i každodenní rituály. Najednou to nebyl jen hezký byt, ale místo, kam se člověk opravdu těší vracet.“
Byt v pronájmu není problém
Zdeněk si pochvaluje i vstřícnost majitelů, díky které mohl prostor upravovat. „Nikdy nebyl žádný problém – vždy byli otevření domluvě a měli pochopení pro naše úpravy. Jasné hranice tak vlastně ani nebyly striktně dané, spíš přirozeně vycházely z respektu k prostoru.“ S věcmi, které nebylo možné změnit, se naučil žít a považuje je za součást charakteru bytu. „Nedokonalosti bytu už vlastně ani tolik nevnímám – naopak často dodávají bytu jeho osobitost.“ Vybavení a doplňky byly klíčové.
Nábytek, kusové koberce, závěsy, polštáře či osvětlení dokážou podle něj výrazně proměnit prostor. „Pomoci může i výmalba nebo praktické úložné prvky. I přesun kusu nábytku dokáže interiér úplně oživit.“ Styl majitele se nejvíce blíží skandinávskému, doplněnému o moderní prvky. Jednotlivé místnosti jsou propojeny materiály, dekorem dřeva a barevnými tóny, což dává prostoru jednotný a harmonický dojem. Funkčnost a dobře řešené úložné prostory jsou pro něj zásadní. „Nemám rád přehlcené místnosti, proto volím převážně uzavřené úložné prostory, aby věci nebyly vidět. Díky tomu interiér působí jednoduše a čistě.“

Neutrální tóny a jednoduché linie
V bytě se propojuje starý nábytek s novým. „Všechny kousky vybírám v neutrálních tónech a jednoduchých liniích. Starší nábytek, který má svůj příběh, dodává prostoru osobitost. Snažím se kombinovat materiály a textury tak, aby vznikl harmonický přechod.“ Rostliny hrají stále důležitou roli – dříve jich bylo přes 150, dnes jen pár, aby prostor působil vzdušně a rostliny více vynikly. Zdeněk si rád vyrábí vlastní dekorace. „Baví mě proces i možnost vytvořit si věci přesně podle sebe. Dodají prostoru osobitost a vznikne originální kousek, který nikdo jiný nemá.“
Nejvíce jeho styl vystihuje regálová sestava String – jednoduchá, nadčasová, vizuálně lehká a variabilní. Finančně byla proměna bytu dlouhodobým procesem. „Nemám o celkových nákladech přehled, postupně jsme věci měnili a některé získali díky spolupracím na Instagramu. Ušetřit se dá na doplňcích a věcech, které lze snadno obměňovat. Naopak nevyplatí se šetřit na základních prvcích – sedačka, matrace nebo podlahy mají zásadní vliv na komfort a životnost.“
Zařizovat se dá i s omezeným rozpočtem
„Hezký interiér není o vysokém rozpočtu, ale o citu, kombinacích a detailech. Omezený rozpočet člověka nutí přemýšlet kreativně a víc pracovat s atmosférou než s drahými kusy nábytku.“ Zdeněk zároveň upozorňuje, že ani bydlení v podnájmu, nemusí být nijak limitující. „Nebojte se prostor přizpůsobit sobě, i když není váš. I malé změny mohou vytvořit pocit domova. Investujte do věcí, které si můžete vzít s sebou – kvalitní nábytek a doplňky.“ Novým členem domácnosti se stal pejsek, který proměnil rytmus a atmosféru bytu. „Najednou je doma víc energie, smíchu a trochu chaosu – hračky se „stěhují“ po bytě. Interiér získal úplně jinou atmosféru – je teď víc přirozený, živý a pohodový. Radost a lásku, kterou pejsek přinesl, žádný design nenahradí.“
Kuchyň jako srdce domova
Dostupnost bydlení v Praze pro mladé lidi vnímá jako zásadní problém. „Ceny bytů i nájmů jsou dlouhodobě velmi vysoké a stále rostou. Poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku. Za co koupíte panelákový byt 3+1 v Praze, postavíte na vesnici dům.“ Přesto momentálně zůstávají tam, kde jsou, i když přemýšlejí o vlastním bydlení – ať už v bytě v Praze, nebo v domku se zahradou mimo město. Touhou majitele je především prostorná kuchyň propojená s jídelnou a obývacím pokojem, kde se sejde rodina i přátelé. „Chci prostor, kde se dá trávit čas s lidmi, které máme rádi, a vytvořit tak středobod domova plný života.“
Zdroj: autorský text














