Zní to jako sci-fi, ale není to sci-fi. Nové a dokonalejší výzkumné nástroje nám ukazují věci, které by ani nejlepší scenáristé nevymysleli. Odbornice na rané dětství na univerzitě v britském Middlesexu Jacqueline Hardingová teď přišla s přelomovým zjištěním ohledně vývoje dětského mozku, které bourá zažité mýty.
Nejen v Česku panuje přesvědčení, že pro psychickou odolnost a úspěch je potřeba hlavně dril, disciplína a přísná pravidla, a to klidně už od nemluvňat. Jenže jak se ukazuje, klíč je nejspíš někde úplně jinde – dosavadní výchovné metody expertka obrátila naruby.
Podstatný pro vývoj mozku není vojenský režim a učení se na povel, ale něco tak prostého jako dětský smích. Ten podle zjištění Hardingové vyvíjející se mozek může ochránit před těžkým traumatem a otevřít mu dveře k bleskovému učení. Jak tento fascinující mechanismus funguje?
Smích jako tvrdý trénink pro šedou kůru
Smích totiž vůbec není povrchní. Hardingová, která je také ředitelka organizace Tomorrow’s Child, ve své nové knize Mozek, který se rád směje dokazuje, že smích je naopak vysoce sofistikovaný proces – přesto, že se děti smějí dřív, než začnou mluvit. V jejich mozcích každá salva smíchu rozpoutá ohňostroj.
„Zdá se, že naděje a humor nejsou jen kořením života, ale tvoří základ receptu na zdravý vývoj,“ vysvětluje uznávaná expertka. „Když vidíme děti smát se, jsme svědky toho, jak skvěle funguje mozek: učí se, vytváří si spojení a roste.“
Když se dítě upřímně směje, tělo zaplaví zázračný koktejl štěstí v podobě dopaminu, serotoninu a endorfinů, zároveň výrazně klesnou hladiny stresových hormonů kortizolu a adrenalinu, smích ovlivňuje i srdeční frekvenci, dýchání a tvorbu protilátek. To vše zásadně působí na neuroplasticitu mozku. Výsledek? Lepší paměť i posílení imunitního systému.
Štít proti depresím i lék pro celou rodinu
Oproti tomu dlouhodobý stres dětský mozek doslova devastuje – poškozuje imunitu, zhoršuje schopnost učení a zakládá na psychické problémy v dospělosti. „Smích je mimořádně zajímavá schopnost a musíme usilovat, aby konečně vynikl jeho vážný přínos pro lidské učení a život obecně,“ apeluje Hardingová. Emoční zážitky z raného věku se zapisují do struktur limbického systému, který řídí emoce a chování. Pořádná dávka smíchu denně a dítě bude v dospělosti mít lepší sociální dovednosti i emoční inteligenci.
A co víc, společný smích funguje jako magické lepidlo mezi rodičem a dítětem. Zvyšuje hladinu oxytocinu, hormonu lásky a vztahů, a synchronizuje mozkovou aktivitu obou dvou. Nemusíte sypat vtipy z rukávu. Pro dávku spontánního a upřímného smíchu obvykle stačí blbnutí v posteli, lechtání nebo oblíbená hra, kdo se vydrží déle nesmát při pohledu z očí do očí.
Revoluce ve školách?
Hardingová si nebere servítky a ostře se pustila i do vzdělávacího systému, který i malé děti nutí sedět celé hodiny zticha v lavicích, zatímco je učitelé nezřídka okřikují, ať se přestanou chichotat. „Humor může snížit kognitivní zátěž, díky čemuž se stávají i složité informace srozumitelnými a děti si je snáze zapamatují,“ vysvětluje, proč současné školství považuje za rigidní.
Jako odbornice na dětský vývoj totiž dobře ví, že bezpečné vztahy a prostředí bez stresu jsou absolutním základem pro učení. „Školní osnovy nesmí dostávat přednost před těmito dvěma faktory,“ varuje nekompromisně. Možná je na čase, aby učitelé i ministerstva vzali humor konečně vážně.
Video: Odolnost českých dětí. Jak jsou na tom a co s tím lze dělat?
Zdroj: drjacquelineharding.com, Taylor&Francis
