Když zpráva World Happiness Report označila Finsko za nejšťastnější zemi poprvé, většina Finů byla podle něj skeptická. „Nevěřili. Mysleli si, že s tím průzkumem musí být něco špatně, protože Finové sami sebe vnímají jako trochu melancholické, introvertní. Nevyjadřujeme příliš emoce, posloucháme smutné písně nebo heavy metal,“ říká Frank Martela, odborný asistent na finské Aaltově univerzitě, jenž se tématu věnuje.
Časem si podle něj ve Finsku na označení zvykli. A moc ho neprožívají. Zpráva samotná podle Martely nehodnotí ani tak pocity štěstí, jako spíše obecnou spokojenost se životem.
Světová zpráva o štěstí vychází od roku 2012, připravuje ji Oxfordská univerzita ve spolupráci s analytickou společností Gallup a sítí OSN pro udržitelný rozvoj. Vychází z odpovědí lidí, kteří hodnotí spokojenost s vlastním životem na stupnici od nuly (nejhorší možný život) do deseti (nejlepší možný život).
Letos se už podeváté v řadě umístilo na prvním místě Finsko, tentokrát se skóre 7,764. Následoval Island, Dánsko, Kostarika, Švédsko, Norsko, Nizozemsko, Izrael, Lucembursko, Švýcarsko. Česko se umístilo na 20. příčce se skóre 6,821 a Slovensko na 54. místě se hodnocením 6,255. Poslední v hodnocení skončil Afghánistán, kde skóre nedosáhlo ani hodnoty 1,5.
Méně extrémně nešťastných
„Vysoký průměr neznamená, že je ve Finsku více extrémně šťastných lidí. Ale zejména to, že v něm žije méně extrémně nešťastných. Pouze tři procenta dotazovaných byla někde pod středem, tedy označila svou životní spokojenost na škále od nuly do čtyř. Dalších 97 procent ohodnotilo svůj život lépe,“ vysvětlil Martela.
Upozorňuje přitom, že všechny severské země si v tomto průzkumu vedou poměrně dobře a pravidelně se umísťují v první desítce.
„Jeden z klíčových faktorů se zdá být to, že severské země mají poměrně dobře fungující demokratické instituce, svobodu projevu, svobodné volby. Je v nich nízká míra korupce a úřady jsou relativně efektivní v zajišťování toho, co se lidem snaží poskytnout,“ míní Martela, který se věnuje výzkumu témat, jako je například blahobyt nebo základní lidské psychologické potřeby.
Dalším faktorem ve spokojenosti obyvatel severských zemí jsou podle něj zřejmě sociální dávky. „Země s rozsáhlejšími benefity mají tendenci ve zprávě dosahovat lepších výsledků a severské země jsou známé svými modely sociálního zabezpečení,“ podotkl. Ve Finsku podle něj fungují záchranné sítě, které lidem pomohou v těžkých chvílích, třeba když přijdou o práci nebo onemocní.
Důvěra ve společnost
„Třetím důvodem je důvěra lidí v instituce i jeden v druhého,“ uvedl dále Martela. Roli ve spokojenosti podle něj hraje do určité míry také bohatství zemí, což ale na druhou stranu samo o sobě nevysvětluje, proč se severským zemím ve zprávě o štěstí daří lépe, než některým jiným státům, které mají vyšší HDP na obyvatele než ony.
Finsko má navíc v současné době nezaměstnanost přes deset procent. „Také HDP na obyvatele ve Finsku neroste asi 18 let. Přesto se Finsko drží v čele žebříčku životní spokojenosti. Bude to spíš těmi institucemi, důvěrou a možností žít si svůj život,“ uvedl Martela, podle kterého mají lidé v jeho vlasti více svobody než v některých jiných zemích.
„Není tady politický útlak, kultura je velmi liberální. Máme dobrý vzdělávací systém, solidní benefity,“ poznamenal.
Lidem v jiných zemích by z finské zkušenosti k většímu pocitu spokojenosti doporučil například angažovat se v místních komunitách, které podle něj fungují na řadě míst jeho vlasti, a poznávat vlastní sousedy. Finové si také rádi užívají pobyt v přírodě. „Když jsou na prázdninách, vyberou si kolikrát raději jednoduchou chatu, než luxusní místo,“ přiblížil Martela.
Žádný tlak na štěstí
Ke spokojenosti Finů možná podle něj přispívá i to, že štěstí příliš neřeší. „Existují výzkumy, které ukazují, že pokud je na kulturní úrovni vyvíjen velmi silný tlak na štěstí, že byste měli být spokojení, má to ve skutečnosti na blahobyt lidí negativní vliv,“ uvedl Martela, který vystudoval filozofii a sociální vědy a napsal mimo jiné knihu nazvanou Stop Chasing Happiness: A Pesimist’s Guide to a Good Life (Přestaňte se honit za štěstím: Pesimistův průvodce dobrým životem). Lidem v ní radí naučit se přijímat život takový, jaký je.
„Vedle přijetí přítomnosti ovšem potřebujete zároveň vůli zlepšovat budoucnost a najít projekty, skrze které zlepšíte život sobě i ostatním. Zapojením se do těchto projektů budete spokojenější,“ míní výzkumník.
Na Aaltově univerzitě vede mimo jiné kurz nazvaný Umění žít. „Účastníci musí třeba přemýšlet o tom, jaké jsou v jejich životě důležité hodnoty nebo cíle. Pak je ohodnotit a podívat se, kolik času jim věnují. Jednou z věcí, kterou si spousta lidí uvědomí, je, že ve skutečnosti nevěnují dost času věcem, které považují za cenné,“ uvedl.
Studentům podle něj třeba dochází, že ve skutečnosti tráví mnohem více času na sociálních sítích než s přáteli, byť osobní setkání považují za cennější.
Podle autorů samotné Světové zprávy o štěstí v pocitu spokojenosti hraje roli hlavně šest faktorů: mít někoho, na koho se lze spolehnout; HDP na obyvatele; očekávaná délka života ve zdraví; svoboda při rozhodování o vlastním životě; velkorysost a absence korupce.
K opakovaně dobrému umístění severských zemí poznamenávají, že tyto státy sice mívaly v 80. letech 20. století relativně vysokou míru sebevražd, ale výrazně se od té doby snížila a nyní se blíží evropskému průměru.
