Pro spoustu migrantů nešlo o spontánní akci. Jak popisuje deník Financial Times, někteří se na překonání hranice připravovali několik týdnů. Platili si lekce plavání, na sociálních sítích sdíleli mapy trasy i informace o podmínkách na moři a sháněli neopreny, ploutve nebo vodotěsná pouzdra na mobilní telefony.
Když pak minulý čtvrtek začaly k hranici proudit tisíce lidí – někteří vybaveni profesionálním vybavením, jiní pouze improvizovanými plovacími kruhy nebo prázdnými plastovými lahvemi – během krátké chvíle zaplnily pláž na marocké straně a po stovkách se začaly vrhat do moře, aby obepluly pozemní hraniční přechod střežený několik metrů vysokým plotem.
Situaci na místě sleduje reportérka Aktuálně.cz
Tentokrát plavali jinak než obvykle
Přestože je Ceuta na dohled a nejkratší cesta kolem hraničního vlnolamu Tarajal měří jen několik stovek metrů, migranti se za běžných okolností nevydávají přímo k cíli.
Španělská televize laSexta popisuje, že pokud hranici překonávají jednotlivci či malé skupiny, obvykle zamíří zhruba 100 až 200 metrů od pobřeží, aby se vyhnuli hlídkovým lodím španělského četnictva.
Poté plavou podél pobřeží a ke španělskému území se stáčejí až za nejstřeženější částí hranice. Trasu obvykle absolvují za tmy, husté mlhy nebo silného větru, což zhoršuje viditelnost hlídkovým člunům, ale zároveň zvyšuje riziko utonutí.
Masový přechod hranice z minulého týdne nicméně ukázal úplně jiný scénář. Do moře se za bílého dne během několika hodin vrhly desetitisíce lidí a většina z nich namísto delší okliky zamířila nejkratší cestou přímo ke břehům španělské exklávy či betonovým blokům vlnolamu.
Důvod je zřejmý: když se do moře vrhne obrovské množství lidí současně, ztrácí smysl pokoušet se o nenápadný průnik. Hromadný postup po nejkratší trase spoléhá na to, že bezpečnostní složky jednoduše nebudou mít kapacitu takový nápor zastavit.
Bezprecedentní situaci navíc usnadnila neaktivita marockých bezpečnostních složek, které pokusům o vstup do moře zpočátku prakticky nebránily.
Proč zemřelo tolik lidí?
Přímá trasa však automaticky neznamená bezproblémovou cestu. Ceuta totiž leží u Gibraltarského průlivu, který patří k oblastem s extrémně složitým prouděním, jelikož se tam střetávají vody Středozemního moře a Atlantského oceánu.
Silné proudy tak mohou i zkušeného plavce odnést daleko od zamýšlené trasy a výrazně prodloužit cestu. Přestože k incidentu došlo uprostřed léta, kdy se teploty v Ceutě pohybují okolo třiceti stupňů Celsia, dlouhodobý pobyt ve vodě vede k podchlazení, vyčerpání i silným svalovým křečím, což stálo život desítky lidí, kteří ve vodě postupně ztratili schopnost udržet se nad hladinou.
Foto: Reuters
K vysokému počtu obětí přispěla také chaotická situace u hraničního vlnolamu. Zatímco část migrantů se k němu dostala z moře, další postupovali po jeho betonových blocích. Ve chvíli, kdy se tisíce lidí snažily současně překonat vlnolam i hraniční plot, vznikly smrtící tlačenice.
Počet obětí stoupá
V pondělí španělská vláda uvedla, že bylo v souvislosti s migrační vlnou nalezeno nejméně 88 těl. Bilance ale stále není konečná a záchranáři i bezpečnostní složky pokračují v pátrání po dalších obětech. Marocké úřady v neděli večer uvedly, že dosud našly 11 těl.
Podle starosty Ceuty Juana Jesúse Vivase zůstává v severoafrické exklávě nadále tři až pět tisíc migrantů. Vivas zároveň zvýšil odhad počtu lidí, kteří minulý týden do Ceuty nelegálně připlavali, na 80 tisíc. Dříve hovořil o 60 tisících, zatímco španělská vláda uvádí zhruba 50 tisíc.
Drtivá většina příchozích město během dvou dnů dobrovolně opustila, několik tisíc lidí ale zůstává. Centrum pro migranty s kapacitou 600 míst je zcela zaplněné a další lidé přespávají v jeho okolí.
Španělsko v reakci na masový přechod dokončilo u vlnolamu Tarajal instalaci zhruba 500 metrů dlouhé plovoucí bariéry, která má zabránit dalším pokusům o přeplavání hranice.
