Aktual.: 6.09.2026 19:46
Berlín/Magdeburk – Volby ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba považuje od roku 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF dostala 44,3 až 44,4 procenta hlasů. Většinu 42 mandátů v zemském sněmu ale AfD podle nynějšího odhadu nezískala. ZDF jí přisuzuje 41, ARD 39 křesel. Sasko-Anhaltsko tak zřejmě čekají složitá povolební jednání o nové vládě.
Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosavadního premiéra Svena Schulzeho, které na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz, skončila druhá s výraznou ztrátou. Podle prognóz získala 18,3 až 18,4 procenta hlasů. Před pěti lety měla CDU v zemských volbách 37,1 procenta a AfD 20,8 procenta hlasů.
Volební lídr AfD v Sasku-Anhaltsku, 35letý Ulrich Siegmund, po zveřejnění prognóz uvedl, že jeho strana výsledkem ve volbách „píše dějiny“. Voliči podle něj vyslali signál, který nemůže být jasnější. „Dokázali jsme přesně to, co jsme chtěli dokázat,“ uvedl. Zda bude usilovat o post zemského premiéra, zatím říci nechtěl. Celostátní spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová označila výsledek za historický a dodala, že AfD dostala jasný mandát sestavit vládu.
Siegmund před volbami tvrdil, že chce být premiérem jen v případě, že bude moci sestavit jednobarevnou vládu AfD. Všechny strany, které se do zemského sněmu dostaly, odmítají spolupráci s AfD.
Za porážku označil výsledek své strany dosavadní premiér Schulze z CDU. V krátké první řeči po zveřejnění prognóz AfD k vítězství poblahopřál. Dodal, že nevnímá dnešek jako černý den, ale jako velký svátek demokracie. Celoněmecká ministryně a šéfka úřadu kancléře Nina Warkenová řekla, že je výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku jasný předěl pro CDU i pro celou spolkovou zemi. Dodala, že Merzova vláda bude navzdory tomu pokračovat v avizovaných reformách. Vicekancléř a spolupředseda sociální demokracie (SPD) Lars Klingbeil řekl, že voliči ze Saska-Anhaltska vyslali jasný signál do Berlína a výsledek hlasování se promítne i do celostátní politiky.
Do zemského sněmu se podle prognóz dostaly kromě AfD a CDU ještě tři strany. Radikálně levicová strana Levice získala podle ZDF 9,2, podle ARD 9,3 procenta hlasů. Sociální demokracie (SPD), která byla dosud součástí zemské vlády a je rovněž členem celoněmecké Merzovy koalice, dostala podle ZDF 8,7, podle ARD 8,4 procenta hlasů. Poslední stranou, která se podle odhadů dostala do zemského sněmu v Magdeburku, je strana Zelených s 8,7 procenta podle obou prognóz.
Pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zvolení zůstali podle prognóz svobodní demokraté (FDP), kteří dosud byli součástí sasko-anhaltské vlády. Podle ZDF ji nepřekonalo ani Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), podle ARD by se ale s pěti procenty mohlo těsně do sněmu dostat. Zakladatelka BSW Wagenknechtová před volbami nevylučovala, že by mohla dopomoci AfD k moci, pokud by se do sněmu BSW dostalo.
Pokud nakonec skutečně AfD většinu mandátů nezíská, bude s největší pravděpodobností o nové vládě jednat CDU s SPD a Zelenými. Taková koalice by ale byla menšinová. Potřebovala by tak podporu Levice, která chce ale v tom případě prosadit své priority do vládního programu. Podle dosavadní prognózy ZDF by přitom čtveřice stran měla dohromady jen těsnou většinu 42 hlasů.
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho 1,7 milionu oprávněných voličů. Největšími městy jsou metropole Magdeburk s 240.000 obyvatel a Halle s 220.000. V rámci Německa patří Sasko-Anhaltsko k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}