Trumpovi zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner o návrhu údajně hovořili s ukrajinskými a evropskými představiteli, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského při návštěvě Kyjeva minulý měsíc. V sobotu o tom informoval americký deník The New York Times s odvoláním na zdroje obeznámené s diplomatickými jednáními.
Američané podle listu navrhují, aby Ukrajina zvážila obnovení provozu plynovodů, jimiž dříve proudil ruský zemní plyn do Evropy.
Washington argumentuje tím, že by Moskva získala důvod válku ukončit, Ukrajina nové příjmy mimo jiné z tranzitních poplatků a Evropané levnější energie.
Plány na hlavu
Kritici však upozorňují, že takový přístup obrací dosavadní západní strategii naruby. USA by tak mohly přijít o svůj podíl na evropském energetickém trhu, který v posledních letech získaly. Evropa by se zase stala více energeticky závislou na Rusku v době, kdy se snaží této závislosti zbavit.
Podle deníku navíc místo toho, aby Spojené státy zvyšovaly tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina a podporovaly ukrajinskou armádu, hledají ekonomické pobídky, které by mohly motivovat Moskvu k mírovým jednáním.
Návrh současně přichází v době, kdy Trumpova administrativa zpomaluje ekonomický tlak na Moskvu a údajně hrozí i snížením vojenské podpory Ukrajině. Americký prezident nejnověji v pátek vyňal Rusko z působnosti nových sankcí schválených Kongresem.
Stalo se tak týden poté, co Washington uvolnil omezení na obchodování s ruskou naftou a Trump vyzval Kyjev, aby přestal útočit na ruské ropné rafinerie.
„Prolomené ledy“
Putinův ekonomický zmocněnec Kirill Dmitrijev následně označil dohodu o naftě za začátek širší spolupráce. „Myslím, že v blízké budoucnosti oznámíme několik důležitých iniciativ,“ řekl v pátek na energetické konferenci v Moskvě, uvedla například agentura Reuters.
Podle Dmitrijeva obě země jednají o řadě dalších projektů, včetně datových center poháněných ruskou jadernou energií nebo o prodeji zahraničních aktiv ruského energetického gigantu Lukoil skupině investorů, do níž patří i americká vláda. „Ledy se konečně prolomily,“ dodal.
Obnovení vývozu plynu do Evropy by podle New York Times mohlo být jednou z nejkontroverznějších částí připravované dohody. Někteří evropští a ukrajinští představitelé navíc očekávají, že Spojené státy budou chtít získat podíl na obchodu s ruským plynem, aby z něj profitovaly americké firmy nebo přímo vláda.
Návrh nejvýrazněji odmítá Berlín, který před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 patřil k největším odběratelům ruského plynu. Němečtí představitelé připouštějí, že obnovení dodávek by mohlo snížit ceny energií. Varují však, že by země znovu riskovala, že Moskva dodávky využije jako politickou zbraň.
Otočka zprava
Naopak krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která se v průzkumech pohybuje kolem třiceti procent podpory, návrat ruského plynu prosazuje. Považuje ho za cestu ke snížení inflace a oživení německé ekonomiky. O možnostech obnovení ruských dodávek chce AfD jednat s Dmitrijevem příští rok, uvedla již dříve agentura Reuters.
Evropská unie se přitom zavázala ukončit dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Zatímco v roce 2021 pocházelo z Ruska přibližně 45 procent jejího dovozu plynu, v roce 2025 to bylo 12,5 procenta. Ve stejném období se dovoz z USA zečtyřnásobil a Spojené státy loni pokryly 26,2 procenta celkového dovozu plynu do EU, uvádí Rada EU.