Londýn (od našeho zpravodaje) – Někdejší šampionka Wimbledonu se dál drží svého rituálu a nechce znát jméno příští soupeřky až do dne zápasu. Jinak by se dozvěděla, že po skalpu Nikoly Bartůňkové přijde v osmifinále další česká výzva v podobě Karolíny Muchové.
Jaké to je hrát proti Češce?
Vždycky těžké. Nikola je velmi mladá a má velký potenciál. Trénovala jsem s ní párkrát, dokonce i tady před turnajem a i před tím v jiných městech, takže to byl boj o každý gem.
Překvapila vás něčím?
Hrála určitě rychleji než v tréninku. Znám ji už dlouho, od nějakých jejích 12 let. Od té doby se obrovsky zlepšila. Na tour je nová, pořád se učí. Samozřejmě má velký potenciál. Hraje pestře, ráda chodí k síti. Dobře podává. Dnes mě i hodně tlačila z returnů. Potřebuje získat zkušenosti a hrát na okruhu a bude vyhrávat. Určitě se jí bude dařit.
Podobně jako v předchozím zápase proti Andrejevové jste měla spoustu mečbolů, proměnila jste mečbol, co vám běželo hlavou?
Myslím, že v takových zápasech je normální, že konec není jednoduchý a na jednu bránu. Už hrajeme na tak vysoké úrovni, že vám to nikdo nedá na zlatém podnose. Ona neměla co ztratit, takže ještě víc přiriskovala. Bylo to 5:5 a začalo se hrát odznova.
Když jste se ráno dozvěděla, že budete hrát proti ní, jak jste zareagovala?
Tím, že jsem proti ní v poslední době trénovala, tak jsem plus mínus věděla, ale podívala jsem se i na nějaká videa. Hrála fakt dobře, měla jsem co dělat. A ani nevím, jak jsem některé ty gamy zvládla uhrát. Klobouk dolů, přeju jí i jejímu tým, ať se jim daří a ať stoupají žebříčkem.
Jak se vám vůbec hraje proti Češkám, musíte krotit emoce, abyste se soupeřky třeba nějak nedotkla přehnanou oslavou, když ji pak potkáváte na tréninku?
Nevím. Za mě, když jsme na kurtu, tak ať si dělá, kdo chce, co chce. Tam jdeme vyhrát a patří k tomu jakékoliv zbraně. Já bych nikdy to, co se děje na kurtu, netahala ven. Když je to na kurtu, jsem s tím úplně v pohodě. Když se něco bude dít mimo kurt a budou tam nějaké špatné vztahy, tak je to složitější. Ale na kurtu jsme rivalky, obě chceme vyhrát a je úplně normální, že použijeme všechny zbraně, abychom vyhrály. Je to tenis, je to sport a pro mě je to úplně normální.
Vnímáte na kurtu, že z vás soupeřky mají respekt, protože je o vás známo, že klidně zničehonic můžete celý grandslam vyhrát?
Nevím, neřeším to moc. Věřím, že na trávě umím hrát dobře, mám tady dobré výsledky. A hlavně me to baví, jsem prostě hrozně ráda, že tady jsem. Je plno lidí na světě, které tenis baví, ale těch hráčů, kteří jsou tady, je jen hrstka. A být toho součástí je samo o sobě výhra. A když se daří, a člověk ještě něco velkého vyhraje, je obrovský bonus k tomu všemu.
