Praha – Mzdy v Česku letos ve většině oborů a regionů rostou nejčastěji o čtyři až šest procent. Vyšší růst zaznamenávají nedostatkové technické a provozní profese. Firmy stále častěji ustupují od plošného navyšování mezd a zaměřují se na cílené odměňování klíčových a nedostatkových pracovníků, vyplývá z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který dnes novinářům představil její ředitel Martin Malo.

Průměrná mzda v Česku stoupla ve druhém čtvrtletí 2026 podle dat Českého statistického úřadu meziročně o 6,4 procenta na 51.966 korun. Při zohlednění dvouprocentní inflace reálně vzrostla o 4,3 procenta.

Ani rostoucí míra nezaměstnanosti a vyšší počet lidí bez práce zaměstnavatelům podle průzkumu automaticky neusnadňují nábor. Situace se výrazně liší podle profese a kvalifikace. Zatímco v administrativě, HR, marketingu či u části juniorních pozic si mohou firmy vybírat často z desítek uchazečů, kvalifikovaní technici, inženýři, specialisté na automatizaci, zkušení finanční odborníci nebo technologičtí experti zůstávají nedostatkoví.

„Mzda zůstává při rozhodování o nové pracovní nabídce nejdůležitějším faktorem, z pohledu uchazečů ale stále častěji rozhoduje celý balíček podmínek. Sledují flexibilitu, pracovní dobu, dojezdovou vzdálenost, která by ideálně neměla překročit půl hodiny, pracovní prostředí nebo možnosti dalšího rozvoje. Zaměstnavatelé tak musí při náboru mnohem více přemýšlet nad celkovou atraktivitou své nabídky,“ uvedl Malo.

Regionální rozdíly zůstávají výrazné jak ve mzdách, tak v dostupnosti pracovníků. Nejvyšší mzdy jsou tradičně v Praze a ve středních Čechách. Nejnižší jsou v Karlovarském kraji, kde průměrná hrubá mzda činí o 14 procent méně, než je celorepublikový průměr. Specifická situace je také v Ústeckém kraji, odkud část kvalifikovaných pracovníků odchází za lepším ohodnocením do Německa. Přesto tam rostly mzdy druhým nejpomalejším tempem v ČR. Tamní okresy se spolu s Karvinou a Bruntálem řadí mezi regiony s nejvyšším počtem uchazečů na jedno pracovní místo.

Opačná situace je v regionech s vysokou koncentrací zaměstnavatelů, zejména v Praze a ve Středočeském a v Jihomoravském kraji, kde firmy o kvalifikované pracovníky více soutěží.

Rozdíl mezi očekáváním absolventů a možnostmi zaměstnavatelů přetrvává. „Je pochopitelné, že absolventi vstupují na trh práce s vyššími mzdovými očekáváními než před několika lety, protože výrazně vzrostly i jejich životní náklady. Zaměstnavatelé ale zároveň očekávají, že vyšší nástupní mzda bude podložena odpovídajícími dovednostmi. Velkou výhodu proto mají mladí lidé, kteří už během studia získali praxi, ovládají cizí jazyky a umějí pracovat s digitálními technologiemi včetně AI nástrojů,“ upozornil Malo.

Průzkum sledoval finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech, konkrétně v IT, výrobě a inženýringu, ve financích a v bankovnictví, ve zdravotnictví a farmacii, stavebnictví, v logistice, obchodu a marketingu, právu a administrativě a podnikových službách.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version