Praha – Po zavedení takzvané superdávky více než polovina samoživitelek pobírá nižší dávky. Pětina samoživitelek, aby se vyhnula snížení superdávky nebo její ztrátě, buď přestala úplně pracovat, nebo pracuje omezeně či nepřiznává příjem. Vyplývá to z průzkumu poskytovatele půjček Provident Financial mezi 196 samoživitelkami. Průzkum se uskutečnil ve spolupráci s neziskovými organizacemi Fandi mámám a Klub svobodných matek v říjnu a listopadu 2026.

Systém superdávky platí od 1. října 2025. Pro ty, kteří přešli ze starých dávek, byla výplata superdávky zahájena od srpna 2026. Nahradila příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a dětské přídavky. Ministerstvo práce (MPSV) počátkem listopadu sdělilo, že ji pobírá 285.000 domácností. Před několika týdny pak uvedlo, že navrhne další úpravy, které mají vést ke zjednodušení vyřizování pro klienty i úředníky.

Podle průzkumu Provident Financial pětina samoživitelek dostává o více než 5000 Kč nižší částku než za předchozího systému vyplácení dávek. Dalších 21 procent dostává o 3000 až 5000 Kč méně a snížení minimálně o 500 Kč potvrdila další pětina respondentek. Celkem 51 procent ze všech dotázaných samoživitelek dostává po zavedení superdávky nižší přídavky od státu.

„Po zavedení superdávky mají samoživitelky méně peněz, dávka je zároveň nemotivuje více pracovat, i kdyby chtěly. Nový systém je také velmi administrativně náročný. Často nerozumí, co znamená pracovní bonus a raději pracují na menší úvazky nebo vůbec, aby na superdávku dosáhly,“ uvedla Žaneta Slámová z Fandi mámám.

Zhruba 38 procent samoživitelek dostává výživné v plné výši a včas. Dalším 22 procentům nepřijde na účet vůbec a 14 procent z nich dostává od druhého rodiče nižší než předepsanou částku. „Za zásadní problém současného systému považujeme to, že pokud jeden z rodičů neplatí soudem stanovené výživné, musí se jeho vymáhání aktivně domáhat právě ten, kdo o dítě pečuje,“ doplnila Petra Květová Pšeničná z Fandi mámám.

Asi 58 procent dotázaných uvedlo, že požádat o superdávku je v dnešní době administrativně náročnější. „V praxi se nejčastěji setkáváme s výrazným zpožděním při vyřizování žádostí i při samotné výplatě superdávky. Řada samoživitelek dostává nižší částky než před zavedením nového systému, přestože jejich příjmy a životní náklady zůstaly stejné. Opakovaně se setkáváme také s případy, kdy Úřad práce nebo aplikace Jenda požadují znovu dokládat dokumenty, které už žadatelky odevzdaly, někdy dokonce opakovaně. Objevují se i chyby v rozhodnutích o přiznání nebo změně výše dávky,“ uvedla ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.

Pravidelně a včas obdrží superdávku 24 procent respondentek, 27 procentům se peníze občas opozdí, 23 procentům se dávka na účtu objeví nepravidelně nebo se vždy opozdí. Nejčastěji jsou tím ovlivněny platby za základní potřeby. Přibližně 45 procent samoživitelek musí kvůli zpožděným platbám od státu omezit výdaje na jídlo nebo další základní potřeby, 41 procent nezaplatí včas nájem nebo jiné náklady spojené s bydlením, 31 procent musí odložit výdaje na léky, školní potřeby nebo kroužky dětí.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.