Podle pondělního oznámení volební rady by se měly 13. prosince konat parlamentní volby a také první kolo prezidentských voleb, jejichž druhé kolo je nově stanoveno na 21. února příštího roku. Rada ale zdůraznila, že dodržení harmonogramu závisí na zajištění bezpečnosti a peněz pro volby.
Už začátkem tohoto měsíce volební rada uvedla, že zahájila registraci voličů a školení volebních bezpečnostních agentů. Zveřejnila také seznam více než 300 politických stran schválených k účasti ve volbách.
Asi 12 procent ze zhruba 11 milionů obyvatel Haiti je vysídlených. Kontrolu nad většinou metropole Port-au-Prince, kde žije asi čtvrtina obyvatel země, a také nad dalšími regiony ve státě mají ozbrojené gangy, zejména uskupení Viv Ansanm. I to usiluje o politické uznání, ačkoliv Spojené státy ho označily za teroristickou organizaci kvůli únosům, vraždám či obchodu se zbraněmi a drogami.
Haiti má úřadující vládu, jejíhož předsedu jmenovala přechodná prezidentská rada. Země totiž nemá ani funkční parlament. Poslední parlamentní volby, stejně jako ty prezidentské, se tam konaly v roce 2016.
Moc gangů na Haiti zesílila poté, co v červenci 2021 komando kolumbijských žoldnéřů zabilo prezidenta Jovenela Moïseho. Akci zosnovala zřejmě skupina místních politiků a podnikatelů.
V únoru 2024 se gangy na Haiti sdružily do aliance Viv Ansanm, jíž se podařilo přimět k rezignaci premiéra Ariela Henryho, který byl od vraždy Moïseho zároveň prezidentem. Poté regionální sdružení zemí CARICOM dohodlo plán přechodné vlády pro Haiti, na jehož základě se v dubnu 2024 ujala prezidentských funkcí přechodná rada. Ta pak vytvořila orgán, který je pověřen uspořádáním voleb.
