Porážku Sparty v Brně jsem nečekal, je pro mě překvapením. A nejde jen o výsledek, prohrát se může, ale o způsob, jakým Sparta podala velice slabý výkon.
I když se vědělo, že brněnský nováček bude plný euforie a entuziasmu a požene ho zaplněný stadion, pro Spartu je zarážející, že domácí byli lepší. Živější, měli v sobě více energie, z pevné aktivní obrany vyráželi do protiútoků.
Sportovní vedení Sparty netají, že bude třeba mužstvo posílit. Už jsou nějací zajímaví hráči v jednání. Fanouškovské výčitky, že doplňovat kádr až v průběhu rozehrané soutěže je ošemetné a mužstvo by mělo být pohromadě od začátku přípravy, tolik neberu.
Teprve první dvě tři kola ukážou, kde má tým slabinu, kde je potřeba posílit. A nové tváře mají za sebou přípravu v jiných klubech. Neměl by to být problém.
Dánský trenér Brian Priske nechal na lavičce krajana stopera Asgera Sörensena, který byl pevným článkem obrany. Spekuluje se o jeho odchodu, dostává údajně lukrativní nabídky a neměl nastavenou hlavu na zápas.
Dovedu pochopit, když má někdo starosti v rodině hlavně ohledně zdraví, jsme jenom lidé. Ale přestup jinam, který je součástí fotbalové kariéry, by neměl nikoho rozhodit natolik, aby se nemohl soustředit na 90 minut. Jde přece o profesionály.
Ale jenom trenér věděl, jak na tom jeho krajan je, proto mu věřím, že se rozhodl správně.
Úvodní zápasy Slavie, v nichž se představovaly nové posily, většinou přinášely těžkosti a souhra skřípala.
Je to dáno náročnou přípravou trenéra Jindry Trpišovského s důrazem na fyzickou kondici, kterou noví hráči nikdy nezažili. Letos však obhájci titulu Slovácko doslova smetli.
Moc se mi líbilo, že trenér postavil mladíky, kteří přípravu s ním absolvovali a vydrželi ji. Základní jedenáctka s věkovým průměrem 23 let a 57 dnů je podle dat druhá nejmladší ve slávistické historii.
Na nasazení čeká přitom mnoho jiných borců včetně reprezentantů, kteří se zúčastnili mistrovství světa v Americe. Slavia má tedy kam sáhnout, může směle postavit dva vyrovnané týmy.
Plzeň sice vyhlásila útok na titul, ale hned v úvodu doma podlehla Liberci, který byl jasně lepší. Trenér Martin Hyský přiznal, že netrefil sestavu, což se může stát. O poločase vystřídal čtyři reprezentanty.
O libereckých ambicích se mluví už dva roky, zatím je však klub příliš nenaplňoval. Říkal jsem si ale, že by v naší lize mohlo dojít k průlomu a na přední pozice by mohl zaútočit i jiný tým než tradiční trojka – Slavia, Sparta a Plzeň.
Slovan ale musí tuto výhru i předvedenou kvalitu potvrdit v dalších střetnutích. Nyní ho doma čekají houževnaté Teplice a mnohdy je snazší zaskočit aspiranta na titul než doma zdolat úporně bránícího papírově slabšího soupeře.
Pardubického Aleše Mandouse je mi moc líto. Byla to jednoznačně jeho chyba, míč mu vypadl, ačkoliv nebyl nijak důrazně atakován. Ale on to dobře ví a mrzí ho to. Naopak hradecký Adam Zadražil potvrdil, že je pevnou oporou týmu, a navázal na výkony z předchozích let.
Při prvním gólu chyboval i bohemácký Tomáš Frühwald, měl střelu udržet. Je však nutné ocenit teplického Matěje Pulkraba, že stál na správném místě, to on umí, stejně jako při jeho druhém gólu.
Ve výběru místa je nepřekonatelný. Statistiky říkají, že nikdy nedal gól zpoza vápna, tam není jeho prostor.
Ve Spartě jsme se mu proto smáli. Když se střílelo z větší vzdálenosti, vyháněli jsme ho, protože to u něj stejně bylo zbytečné. Uvnitř pokutového území je však mistr.
Jako hradecký Mick van Buren. Pardubickému brankáři míč vypadl, což byla hrozná chyba, ale van Buren byl tam, kde měl být.
První kolo mě potěšilo. Padaly góly a ani jeden zápas neskončil 0:0. Co se týče ofenzivy, nejvíc mě zklamala Olomouc, přestože skórovala po standardní situaci.
Poměr střel 19:5 a rohů 10:0 ve prospěch domácího Jablonce ale ukazuje, že Sigma směrem dopředu nepředvedla téměř nic.
