Největší pozornost v médiích vzbudila jeho slova týkající se Kaliningradské oblasti, ruské exklávy mezi Polskem a Litvou na břehu Baltského moře.
„Pokud dojde k přímému útoku na Ruskou federaci – v tomto případě máme na mysli Kaliningrad, případně i další území – otázka použití všech zbraní, které má naše země k dispozici, bude okamžitě na pořadu dne,“ prohlásil Putin.
Dodal, že takový scénář je podle něj „nevyhnutelný“. Ruský prezident zároveň odmítl tvrzení, že Moskva plánuje útok na evropské státy.
„Nemáme v úmyslu na nikoho útočit,“ řekl účastníkům fóra. Současně však upozornil, že Rusko podle něj čelí protivníkovi, který je „dvakrát větší“, a bude proto využívat své strategické výhody. „Nikdo nemá takové zbraně, jaké má dnes Rusko. To je naše konkurenční výhoda,“ uvedl.
Jaderné odstrašení
Putin se opakovaně vracel také k tématu jaderného odstrašení. Podle něj se svět dostává do stále nebezpečnější fáze.
„Logika eskalace a stále tvrdších odvetných opatření vede k fatálnímu bodu, odkud není návratu,“ varoval. Zároveň připomněl, že světové mocnosti disponují arzenály schopnými „zničit veškerý život nebo přivést planetu do katastrofického stavu“.
Šéf Kremlu rovněž obvinil západní země z konfrontační politiky vůči Rusku. Podle něj budou jeho výroky o jaderných zbraních vytrhávány z kontextu, aby odváděly pozornost od kroků západních vlád.
„Vedou vlastní agresivní politiku vůči Rusku a tlačí své občany na nebezpečnou cestu konfrontace,“ prohlásil.
Digitální totalitarismus
Rusý lídr varoval před možným „digitálním totalitarismem“ způsobeným umělou inteligencí (AI), kterou označil za „temnou a nelidskou slepou uličku“.
„Digitální totalitarismus bude stejně temnou a nelidskou slepou uličkou jako příklady totalitních společností z minulosti, které jsou každému známé,“ řekl.
V projevu pak zmínil například to, že se obává Japonska nebo mluvil o válce na Ukrajině, kterou ruská armáda na jeho příkaz už čtyři a půl roku vede.
„Válka nebyla zahájena námi. Byla zahájena proti nám,“ tvrdil přesto šéf Kremlu s tím, že konflikt způsobily „agresivní nacionalismus a rusofobie“ a rozšiřování NATO na východ do „našich historických území“.
Prohlásil, že Moskva je připravena jednat o ukončení konfliktu, avšak pouze za podmínek, které budou přijatelné pro Rusko. Současně tvrdil, že situace na frontě se vyvíjí ve prospěch ruských sil a že tempo jejich postupu se zvyšuje. Podle Kremlu tak bude muset Kyjev dříve či později přistoupit na ruské požadavky.
Ruský prezident zároveň připustil, že ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie způsobují citelné ekonomické škody – a to až jedno procento HDP.
Odmítl však návrhy na omezené dohody či částečná příměří týkající se energetické infrastruktury a zopakoval, že Rusko nehodlá zastavovat své vojenské operace bez širší dohody o budoucím uspořádání konfliktu.