Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo.
Putin návštěvou Kurilských ostrovů pokračuje v pracovní cestě po Sibiři a Dálném východě, napsala ruská státní agentura TASS. Po středeční návštěvě města Južno-Sachalinsk na tichomořském ostrově Sachalin, kde si prohlédl vlajkovou loď ruské tichomořské flotily, šéf Kremlu ve čtvrtek přicestoval na Iturup, kde mimo jiné navštívil závod na zpracování ryb, dodala státní agentura.
Záběry televizní stanice Vesti zachytily Putina v tmavém obleku, jak stojí v místnosti a prohlíží si dva velké tuňáky a halibuta na stole, zatímco dva místní představitelé hovoří o rybolovu a migračním chování ryb. Šéf Kremlu také ochutnal místní jikry a hovořil s obyvateli ostrova, poznamenala agentura Reuters.
Putinův krok ostře odsoudil japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi. „Severní území, včetně ostrova Iturup, jsou nedílným japonským územím, a to jak z historického hlediska, tak podle mezinárodního práva, a japonská vláda proti této návštěvě důrazně protestuje,“ napsal ministr na síti X s odkazem na japonské označení sporných ostrovů.
Podle japonské tiskové agentury Kjódó je zjevné, že Putin chce tímto krokem pozorovatelům doma i v zahraničí ukázat, že Rusko, které vede pátým rokem plnohodnotnou válku proti Ukrajině, nemíní činit žádné územní ústupky – a to ani vůči Japonsku, jež požaduje navrácení sporných ostrovů.
Mírová smlouva v nedohlednu
Vzhledem k tomu, že se Tokio připojilo k USA a dalším západním zemím a uvalilo na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu sankce, jsou vyhlídky na obnovení jednání o podpisu mírové smlouvy s Moskvou mizivé, podotkla Kjódó.
Neshody ohledně jižní části Kurilských ostrovů Kunašir, Iturup a Šikotan a ostrůvku Habomaj, které leží nejblíže Japonsku, představují od konce druhé světové války hlavní překážku pro uzavření mírové smlouvy mezi Moskvou a Tokiem.
Sovětští vojáci toto území po japonské kapitulaci v roce 1945 obsadili a deportovali přibližně 17 tisíc japonských obyvatel. Souostroví se tak stalo součástí tehdejšího Sovětského svazu. Japonsko si činí nárok na jeho jižní část, kterou nazývá Severním územím. Rusové naopak tvrdí, že jde o nedílnou a legitimní součást Ruské federace a že postoj Tokia zpochybňuje výsledky druhé světové války.
Vzájemné vztahy tak zůstávají chladné. Vyřešení sporu patří k prioritám japonské premiérky Sanae Takaičiové. Na Iturupu, největším ze čtyř Ruskem okupovaných ostrovů, žije sedm tisíc lidí a nachází se tam vojenská základna, kterou Rusko využívá k manévrům.
Dřív země umožňovaly bezvízový vstup. Tokio opakovaně žádá Kreml, aby bývalým obyvatelům povolil aspoň navštěvovat hroby předků. „Posledních zhruba pět let Rusko nereaguje. Navíc změnilo ústavu, což návrat území Japonsku prakticky znemožňuje nebo minimálně výrazně ztěžuje,“ uvedl analytik z Hokkaidské univerzity Ičiro Ueda. Moskva navíc v posledním roce hrozí, že rozmístí na okupovaném území nové zbraňové systémy.
Japonsko protestovalo i proti předchozím návštěvám ruských představitelů na sporných ostrovech, včetně ruského premiéra Michaila Mišustina a jeho předchůdce Dmitrije Medvěděva, připomíná server BBC News.
Minulý měsíc propluly čínské a ruské válečné lodě průlivem na Kurilských ostrovech během společné hlídky. Rusko také pořádá poblíž ostrovů pravidelná vojenská cvičení, což Japonsko odsuzuje.
