Tzv. duch Anchorage (podle místa, kde se na Aljašce loni v srpnu setkal americký prezident Donald Trump s Putinem) je podle Rusů pryč. Přispěl k tomu konfrontačnější přístup Spojených států včetně několika kroků v uplynulých týdnech, jako je udělení licence umožňující dodávky záchytných střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot Ukrajině.
Trump zároveň podpořil návrh zákona nedávno zesnulého senátora Lindseyho Grahama, který počítá se zavedením stoprocentních cel proti největším odběratelům ruských energetických surovin. Opatření by mělo zvýšit ekonomický tlak nejen na Moskvu, ale také na státy, které nadále ve velkém nakupují ruskou ropu a plyn.
Putin se proto vrací k čistě vojenskému řešení, které mu ale nemusí vyjít. Na některých klíčových úsecích fronty postupují ruské jednotky v průměru pouze asi o 50 metrů denně. Za každý získaný kilometr čtvereční mají přitom podle dostupných odhadů přicházet až o 400 vojáků – padlých, raněných nebo nezvěstných.
Pokud by se tento poměr udržel, dobytí zbývající části Donbasu by mohlo Rusko stát další dva miliony padlých a raněných, přičemž padlých by mohlo být přibližně 650 tisíc.
Při zachování současného tempa by tak za tuto astronomickou cenu ruská armáda celý Donbas obsadila přibližně na jaře 2030. Ani tento odhad však nezohledňuje skutečnost, že nejtěžší část bojů by teprve přišla. Útok proti opevněným městům Kramatorsk a Slovjansk by mohl ruský postup ještě výrazně zpomalit a dále zvýšit počet obětí.
„Duch Anchorage“ je přitom podle Američanů chiméra. Spojené státy zdůrazňují, že na summitu na Aljašce nebyla uzavřena žádná závazná dohoda. Podle Washingtonu vznikl pouze návrh možného uspořádání.
Ruští představitelé naopak tvrdí, že bylo dosaženo dohody, která měla počítat se stažením ukrajinských jednotek z Donbasu a následným přiznáním celého regionu Ruské federaci. Moskva měla výměnou nabídnout stažení svých sil z některých částí Sumské a Charkovské oblasti a zmrazení fronty podél současné linie.
Summitu v Anchorage se účastnili Vladimir Putin, Donald Trump, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jeho cílem bylo prolomit diplomatický pat a dospět k dohodě, která by otevřela cestu k ukončení války.
Putin však na konci jednání odmítl návrh okamžitého příměří. Trump následně prohlásil, že odpovědnost za uzavření dohody leží především na ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském. Další rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které probíhaly na neutrální půdě v Perském zálivu, skončily bez výsledku. Od zahájení amerických operací proti Íránu se navíc žádná další jednání neuskutečnila.
Zelenskyj v červnu zveřejnil na sociální síti X otevřený dopis, v němž Putina vyzval k přímému jednání o míru. Ruský prezident nabídku odmítl, zároveň však prohlásil, že je ochoten Zelenského přijmout v Moskvě. Ukrajinská strana tuto variantu odmítla.
