Podle průběžných údajů Ústřední volební komise Ruské federace dosáhla volební účast ve víkendových volbách do Státní dumy 59,32 procenta. Putinovo Jednotné Rusko při nich získalo 57,83 procenta hlasů a mělo by obsadit 347 křesel.
V obou případech se jedná o rekordní hodnoty: volební účast byla nejvyšší od roku 1993 a pro Jednotné Rusko jde o nejlepší výsledek v historii. Statistické analýzy zveřejněné servery Novaja Gazeta Europe a The Moscow Times nicméně naznačují, že oficiální čísla se od reality značně liší.
Boris Ovčinnikov z analytické společnosti Data Insight prozkoumal data z prvních 20 tisíc zveřejněných volebních protokolů, tedy zhruba ze čtvrtiny všech volebních místností. Na jejich základě odhaduje, že skutečná volební účast byla nižší než 40 procent.
Zároveň upozorňuje, že mimo Moskvu vykazovaly známky manipulace téměř tři čtvrtiny volebních místností. Podle jeho výpočtů mohlo být zfalšováno zhruba 31 procent hlasů. U samotného Jednotného Ruska pak mohl podíl zfalšovaných hlasů dosahovat až 55 procent z jeho oficiálně vykazovaného výsledku.
Falešný výsledek odhalil „ocas komety“
K podobným závěrům o volební účasti dospěl i analytik Petr Žižin. Ten skutečnou podporu vládní strany odhaduje na 35 procent, tedy o téměř 24 procentních bodů méně, než tvrdí úřady.
Žižin při výpočtu použil takzvanou Špilkinovu metodu, která odhaduje skutečné rozložení hlasů na základě vztahu mezi volební účastí a výsledky jednotlivých stran v jednotlivých volebních místnostech.
U volebních místností, kde pravděpodobně nedošlo k manipulaci, výsledky obvykle vytvářejí poměrně kompaktní shluk. Data z místností s podezřelými výsledky se pak od tohoto shluku vzdalují a vytvářejí takzvaný „ocas komety“, který se stáčí směrem k vysoké volební účasti a nadprůměrným výsledkům vládní strany.
Z analýzy byla vyřazena Moskva, kde většina voličů hlasovala elektronicky, a několik dalších regionů. V jejich případě existovalo podezření, že hlasy odevzdané jiným stranám byly ve velkém přičteny Jednotnému Rusku, což by výsledky analýzy zkreslovalo.
„Poslední křeče systému“
„Tohle jsou poslední křeče systému. Sibiř se začala měnit ve volební sultanáty, protože nedokázali dosáhnout výsledků, které potřebovali. Museli proto sáhnout k extrémním opatřením. Dá se říct, že vyčerpali své takzvané administrativní zdroje. To dělá zhruba 20 procentních bodů,“ komentoval výsledky Roman Udot, volební expert a bývalý spolupředseda monitorovacího hnutí Golos.
Manipulace s hlasy přitom nemusela probíhat pouze ve prospěch Putinovy strany. Podle analytika Stanislava Andrejčuka se v systému Ústřední volební komise náhle „objevilo“ 60 tisíc hlasů pro Spravedlivé Rusko, což straně na poslední chvíli pomohlo překonat pětiprocentní volební hranici a dostat se do Dumy.
„Bylo to samozřejmě rozhodnutí, které nemělo nic společného s tím, jak se věci skutečně vyvíjely. Byl to jednoduše jeden telefonát, padlo rozhodnutí a čísla byla okamžitě přepsána,“ dodal Andrejčuk.