„Pro mě osobně je lepší bývalý německý kancléř, pan Schröder,“ reagoval ruský prezident na otázku novináře na sobotní tiskové konferenci ohledně toho, jestli si Putin myslí, že v západní Evropě existují politici, se kterými by mohl vést dialog.
Minulý týden také bruselský deník Financial Times s odvoláním na vysoce postaveného úředníka informoval, že se lídři Evropské unie připravují na možná jednání s Putinem. Předseda Evropské rady António Costa uvedl, že vidí potenciál pro EU k jednání s Putinem, a uvedl, že sedmadvacítka má podporu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Je ale otázkou, jestli by EU Schröder opravdu mohl zastupovat. Kontroverzní politik, který byl v letech 1998 až 2005 ve funkci německého kancléře, je známý svým blízkým vztahem k ruskému prezidentovi a dříve zastával funkce v ruských státních energetických společnostech.
Byl osobním přítelem Putina a často ho veřejně chválil. Schröder také prosadil plynovod Nord Stream, který učinil německý průmysl závislým na ruském plynu. Poté seděl ve správní radě Nord Streamu až do roku 2022.
Není způsobilý zastupovat Evropu
Podle šéfky evropské diplomacie a bývalé estonské premiérky Kaji Kallasové ale není Schröder způsobilý Evropu zastupovat „v jakýchkoli mírových rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou“.
„Zaprvé, kdybychom Rusku dali právo jmenovat vyjednavače za nás, nebylo by to moc moudré,“ řekla Kallasová cestou na schůzku ministrů zahraničí v Bruselu.
„A za druhé, myslím si, že Gerhard Schröder byl vysoce postaveným lobbistou ruských státních společností, takže je jasné, proč ho Putin chce mít za tuto osobu, aby seděl na obou stranách jednacího stolu,“ dodala šéfdiplomatka.
Podobně jako Kallasová se vyjádřil také německý ministr pro evropské záležitosti Gunther Krichbaum. Ten prohlásil, že Schröder nemá předpoklady k tomu, aby dokázal vystupovat jako neutrální prostředník.
Válka se chýlí ke konci
Ruský prezident na zmíněné tiskové konferenci také řekl, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci a že věří, že Rusko nakonec normalizuje vztahy s mnoha západními zeměmi.
„Osobně bych nepřeceňoval jeho výroky,“ uvedl v reakci na Putinova slova rusista Karel Svoboda. „Když se podíváme na to, jak se vyvíjí fronta, tak nemůže ukázat výrazné úspěchy, že by něco dobyli nebo postoupili,“ vysvětluje.
„Je to forma trollení“
„Žijeme v čase, který je lineární, a válka se tak logicky musí blížit konci,“ míní Svoboda. Určitá změna je ale podle experta v tom, jak ruská hlava státu komunikuje s ukrajinskou stranou. Na začátku totiž mluvil o „nacistickém kyjevském režimu feťáků“, zatímco nyní už veřejně vyslovil i jméno svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského.
„Každopádně pořád platí to, že Rusko je strana, která válku začala a může válku ukončit kdykoliv. Když se Putin rozhodne, může válka skončit hned,“ upozorňuje Svoboda, který působí na Fakultě sociálních věd UK.
Ohledně Gerharda Schrödera jako evropského vyjednavače se pak domnívá, že i sám Vladimir Putin velmi dobře ví, že to nebyl reálný návrh. „Může jít třeba i o to, že Vladimir Putin tím předstírá snahu jednat, aby pak mohl říkat, že chtěl jednat, zatímco Evropa nechtěla. Je to trollení,“ míní Svoboda.
Podobně jako Kallasová pak rusista říká, že je na sedmadvacítce, aby si sama řekla, kdo za ni bude jednat – a Moskva to musí akceptovat. „Nám se taky nelíbí Vladimir Putin, a přesto ho musíme akceptovat jako ruského představitele. Samozřejmě by se jim líbil Robert Fico, Miloš Zeman nebo Václav Klaus či Marine Le Penová. Ale oni nemají právo říkat si, s kým budou jednat a s kým ne. Buď budou jednat s Evropou, anebo prostě ne,“ uzavírá Svoboda.
