Jde o zásadní geopolitický obrat, Moskva totiž teprve v červenci roku 2025 uznala Islámský emirát Afghánistán coby oficiální vládu země a vyškrtla Tálibán ze svého seznamu teroristických organizací.
Tálibán navíc ideově vyrůstá z prostředí afghánských mudžahedínů, kteří v osmdesátých letech bojovali proti sovětské okupaci. Desetiletá válka si tehdy vyžádala na afghánské straně až milion obětí a na sovětské 15 tisíc padlých vojáků.
Přesto během jednání afghánský ministr obrany Mohammad Jakúb zdůraznil historickou hloubku vzájemných vztahů a vyjádřil záměr posunout bilaterální partnerství na novou úroveň.
Jak Rusko, čelící masivním západním sankcím kvůli invazi na Ukrajinu, tak Tálibán, odříznutý od globálního finančního systému, mají totiž nyní společného nepřítele – Západ.
Hrozba destabilizace regionu
Ruská strana, reprezentovaná tajemníkem Bezpečnostní rady a bývalým ministrem obrany Sergejem Šojguem, ostatně setkání okamžitě využila k ostrému diplomatickému útoku na Spojené státy a jejich spojence.
Šojgu prohlásil, že západní státy musí bezodkladně rozmrazit zablokovaná afghánská finanční aktiva a převzít plnou materiální odpovědnost za následky své dvacetileté přítomnosti v zemi.
Hlavním motorem sbližování obou režimů je zřejmě akutní hrozba v podobě teroristické organizace ISIS-K (Islámský stát – Chorásán), odnože Islámského státu, která je ještě radikálnější než Tálibán a svou základnu má právě v Afghánistánu.
Rusko tak má obavy z destabilizace postsovětských republik ve Střední Asii, jež tvoří jeho jižní bezpečnostní podbřišek, a také z podobných teroristických útoků, jako byl ten z roku 2024.
Obchod se zbraněmi
Nová vojenská dohoda umožní Moskvě legálně zásobovat Kábul vojenským materiálem, municí a technologiemi potřebnými k potlačení radikálů přímo na afghánském území.
Afghánská armáda je totiž stále do velké míry závislá na starší sovětské technice, jako jsou vrtulníky Mi-17 či obrněná vozidla, na jejichž provoz a opravy nutně potřebuje ruské náhradní díly a odborné know-how.
Bizarním detailem celé dohody je přitom fakt, že desítky vrtulníků Mi-17, které teď bude Moskva Tálibánu pomáhat udržet ve vzduchu, nakoupil pro afghánskou armádu bojující právě proti Tálibánu před lety Pentagon a afghánské piloty na nich učili létat čeští instruktoři. Američané totiž věřili, že pro afghánské piloty bude snazší létat se známou ruskou technikou než s americkými stroji Black Hawk.
Po pádu Kábulu v roce 2021 ale získal vrtulníky Tálibán a začlenil je do svých ozbrojených sil.
