Praha – Dlouhodobý přátelský postoj Česka k Izraeli neznamená, že se tyto země nemohou vzájemně kritizovat. ČTK to řekla velvyslankyně České republiky v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Radikální násilní osadníci útočící na palestinské vesnice podle ní kazí Izraeli jméno, ačkoliv by se tito jednotlivci neměli spojovat s Izraelem jako státem.

Kuchyňová Šmigolová připomněla, že přátelský postoj k Izraeli je neměnnou pozicí české nebo československé vlády od roku 1989 bez ohledu na střídání politické reprezentace. Důvody podle ní nejsou úplně jednoznačné, ale lze je podle ní stopovat až k prezidentu Tomáši Garriguu Masarykovi.

„Přátelství určitě neznamená, že se navzájem nekritizujeme. Myslím, že přátelé si neříkají negativní věci přes média, takže pokud je nějaká kritika, tak zazní za zavřenými dveřmi,“ uvedla.

Vedle Česka zastávají dlouhodobě proizraelský postoj také Spojené státy, přesto americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nedávno nazval násilné židovské osadníky, kteří obléhali domy palestinských rodin na Západním břehu Jordánu, teroristy.

„Jeden důvod je, že část těch, kterým se říká mládež z kopců, tedy mladých radikálů, kteří útočí na palestinské vesnice, má americké občanství. Často zastávají ideologii, podle níž má Izrael nárok prakticky na celé území, kde se kdysi rozkládalo Izraelské království,“ řekla Kuchyňová Šmigolová.

„Jsou jich desítky až nízké stovky, ale tím, co provádějí, velmi kazí obraz Izraele ve světě. Velvyslanec Huckabee chápe, že není možné spojovat Izrael jako stát s aktivitami několika desítek šílenců, zločinců nebo jeho slovy teroristů, a proto je potřeba se od nich distancovat. Mimochodem tomu rozumí izraelská vláda, byť je předvolební období a tyto skupiny mají své voliče, tak se proti nim snaží poměrně razantně zasahovat,“ domnívá se velvyslankyně.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tak například v posledních dnech odsoudil několik desítek židovských osadníků, kteří obsadili dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra jako „kriminální a násilné činy, které spáchala hrstka výtržníků“. Agentura AFP to označila za zřídkavý krok z jeho strany

Postoj Izraele k osadám na různých místech je nicméně rozdílný. „Na území, o němž se předpokládá, že jednou bude palestinským státem, jsou místa, kde Židé žili po tisíciletí, třeba Hebron, a jediné období, kdy tam nežili, bylo mezi rokem 1948 a 1967. Dále místa, která těsně přiléhají k tomu, čemu se říká zelená linie, a v zásadě se předpokládá, že při jakékoliv mírové dohodě tohle území zůstane součástí Izraele,“ uvedla česká diplomatka.

„Jiná věc jsou osady ve formě pár stanů a domečků na kopci, které jsou zcela ilegální a jejich cílem je provokovat. Není tedy osada jako osada, není osadník jako osadník a domnívám se, že i Evropa by udělala dobře, kdyby v tomto kontextu v různých prohlášeních více rozlišovala,“ dodala.

„Konečné rozhodnutí o tom, jaké budou hranice budoucího palestinského státu, je podle dohod z Osla čistě na jednání obou stran. Ačkoliv se hranice částečně předpokládají, nejsou zcela dané. Hlavní problém pro mírové řešení konfliktu ale není podoba hranic, ale právo návratu obyvatel, kteří byli z území Izraele vyhnáni nebo odešli při válce o nezávislost v roce 1948. Palestinská strana trvá na návratu na území Izraele, což je pro Izrael nepřijatelné,“ řekla.

Násilí židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu roste od října 2023. Podle dat Palestinské samosprávy tam osadníci či izraelští vojáci zabili nejméně 1103 Palestinců, a to jak ozbrojenců, tak civilistů. Naopak při palestinských útocích či izraelských vojenských operacích bylo podle agentury AFP na Západním břehu zabito nejméně 48 Izraelců.

Mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území a Izrael v červnu uvedla, že židovští osadníci se mohou při páchání násilí vůči Palestincům na Západním břehu spolehnout na podporu izraelské vlády, kde sedí jim naklonění ministři, i na krytí izraelské armády a úřadů.

Západní břeh, kde žijí asi tři miliony Palestinců, Izrael okupuje a osidluje od jeho obsazení za války v roce 1967. Na okupovaném území žije zhruba 500.000 Izraelců a osady územně tříští oblast, kde Palestinci chtějí mít svůj budoucí stát. Většina zahraničních vlád považuje budování izraelských osad na Západním břehu podle mezinárodního práva za nelegální.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.