Nejde o převratný vynález způsobu pozemního boje, ale o pragmatické řešení, které Číňané zasazují do širšího armádního systému. Roboti, drony, ale i digitální velení fungují dohromady a efektivně.
Nová digitální platforma v podstatě řeší problém s přesunem vojenských oddílů ke strategickému cíli. Zatímco klasický obrněnec bývá slyšet zdaleka a člověk jdoucí pěšky se unaví dřív, než začne bojovat, vojáci na plošinách dorazí k cíli rychle, tiše a odpočatí a navíc s bezpečným předvojem.
Robot jde dovnitř jako první
Logika tohoto postupu je totiž přímočará: společník v podobě robota vstoupí do nebezpečného prostoru první, voják až za ním.
Záběry ze cvičení 76. skupinové čínské armády v souvislosti s tím ukazují, že vojáci vyzbrojení puškami QBZ-191 postupují v terénu vedle čtyřnohých robotů označovaných jako Robot Wolf.
Ti nesou stejné pušky nebo průzkumné senzory. Jeden z vojáků v reportáži uvedl, že jde o jeho první zkušenost s velením robotu v poli.
Robot Wolf vyvíjí státní zbrojovka China South Industries Group a poprvé ho veřejnosti představila na přehlídce ve městě Ču-chaj v roce 2024. Váží kolem 70 kilogramů a podle výrobce dokáže překonávat překážky, šplhat po žebřících a operovat v koordinovaných skupinách.
Model GO2 Pro se prodává za něco přes dva tisíce dolarů a pro srovnání: jeho americký „konkurent“ Boston Dynamics Spot stojí pětasedmdesát tisíc dolarů. Čínský robot má navíc na zádech zároveň pušku, zatímco americký výrobce se zavázal, že jeho roboti vyzbrojeni nebudou.
Čína každopádně záměrně propojuje civilní a vojenský výzkum. Výsledkem jsou stroje za zlomek nákladů západních konkurentů.
Oklikou přes univerzity
Robot Wolf od státní zbrojovky China South Industries Group není jediným čínským výrobkem tohoto druhu. Na trhu působí i Unitree Robotics, civilní start-up z Chang-čou, který od roku 2016 vyvíjí čtyřnohé roboty primárně pro komerční trh a dnes patří k největším světovým výrobcům tohoto typu zařízení.
Jejich produkty se v záběrech z čínských vojenských cvičení objevily poprvé v roce 2024 během společného cvičení čínských jednotek s Kambodžou. Zakladatel a generální ředitel firmy Wang Sing-sing nicméně opakovaně tvrdí, že s armádou nijak nespolupracuje.
Investigace americké analytické firmy Kharon však ukázala něco jiného: prodeje společnosti téměř třiceti čínským univerzitám, z nichž mnohé mají prokazatelné vazby na vojenský výzkum. Wang Sing-sing byl navíc v únoru 2025 pozván na soukromou podnikatelskou akci, jíž se účastnil i čínský prezident Si Ťin-pching. Šlo o nejviditelnější veřejnou vazbu firmy na čínské politické vedení.
