Největší polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozdělila. Opustí ji více než třicet poslanců včetně bývalého premiéra Mateusze Morawieckého. Přesný počet zatím není znám, uvedl předseda konzervativní strany Jarosław Kaczyński. PiS s původně 186 poslanci měla největší poslanecký klub v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu. Rozkol, který následoval po vnitřním mocenském boji, podle agentury DPA pramení z konfliktu o budoucí směřování strany.
Sedmasedmdesátiletý Kaczyński v březnu jako svého kandidáta na premiéra v parlamentních volbách v roce 2027 nominoval Przemyslawa Czarnka, který je považován za ultrakonzervativního představitele tvrdé linie. Podle médií Kaczyński tento krok učinil v naději, že získá voliče krajní pravice. Té v Polsku v posledních měsících roste podpora.
Místopředseda strany a bývalý premiér Morawiecki se prý tímto rozhodnutím „cítil být uražen“. Spolu s dalšími umírněnými politiky PiS založil na jaře skupinu s názvem Rozvoj Plus (Rozwój Plus) a požadoval, aby se PiS opět stala významnou středopravou stranou oslovující podnikatele a mladé lidi.
Kaczyński reagoval ultimátem požadujícím, aby skupina byla rozpuštěna a aby všichni členové do čtvrteční půlnoci podepsali prohlášení, že ke skupině nepatří. Morawiecki obojí odmítl. Čtvrteční krizová jednání byla bezvýsledná.
„Okolo třiceti poslanců našeho uskupení se zřeklo členství. Není to ještě stoprocentně potvrzené, ale lze to tak odhadnout,“ řekl Kaczyński. „Všichni dobře věděli, co mají podepsat, a uvědomovali si důsledky, pokud prohlášení nepodepíší,“ dodal s tím, že sdružení Rozvoj Plus pokládá za součást plánu rozdělení strany a že jeho členové nepřijali nabízené ústupky, z čehož musí být vyvozeny důsledky na jednání špiček strany v příštím týdnu.
Pokračující rozepře
„Do poslední chvíle jsme bojovali o jednotu tábora PiS,“ zareagoval Morawiecki na Kaczyńského prohlášení. Dodal, že ještě v pátek ráno zaslal předsedovi nové návrhy, jak spor vyřešit. Morawiecki podle polských médií uvedl, že na jeho straně stojí čtyřicet poslanců, jeden senátor a tři členové Evropského parlamentu.
„Vždy jsme byli skupinou, která na první místo neklade stranu, ale Polsko a záležitosti lidí. Proto jsme nemohli souhlasit s tím, aby nás nutili podepsat prohlášení věrnosti, které by nám nedovolilo působit v podobě, na jaké jsme se před dvěma třemi měsíci dohodli,“ dodal.
PiS vládla Polsku v letech 2015 až 2023. Během této doby významně přeměnila soudní systém, což mimo jiné vedlo ke konfliktu s Evropskou komisí. V říjnu 2023 PiS prohrála parlamentní volby a od té doby je největší opoziční stranou v zemi, dodala agentura DPA.
Podle dvou ze tří průzkumů, zveřejněných v posledních dnech, by případná Morawieckého strana mohla získat 6,2, respektive 6,9 procenta hlasů, čili vstoupila by do nového parlamentu. Ale podle dalšího průzkumu by s podporou 2,33 procenta voličů nepřekonala volební práh.








