Operaci podle Reuters nacvičovalo ruské Hlavní ředitelství hlubokomořského výzkumu, známé jako GUGI. Jde o vysoce prioritní jednotku ruských ozbrojených sil, která se specializuje na operace pod hladinou a průzkum mořského dna.
K simulaci nasazení sofistikované a ničivé technologie GUGI použilo hlubokomořská plavidla, uvádí agentura.
Britské, norské a americké síly ruská plavidla poblíž odlehlého souostroví Špicberky sledovaly a následně je na moři konfrontovaly. Podle západních představitelů se jim podařilo zabránit Rusům cvičení dokončit a ruská plavidla následně oblast opustila.
Nová technologie, kterou Reuters označuje za „tajnou zbraň“, je určena k vyřazení podmořských kabelů, aniž by po sobě zanechala stopy. Západní představitelé ale odmítli popsat, jak funguje. Podle nich Rusko letos na jaře pouze simulovalo její nasazení pro případ ozbrojeného konfliktu s NATO. Žádný kabel při operaci poškozen nebyl.
Kriticky důležité kabely i pro NATO
Právě v okolí Špicberků vedou dva důležité optické kabely. Jsou dlouhé zhruba 1400 kilometrů a v některých místech leží až 2700 metrů pod hladinou.
Kabely spojují norskou pevninu se Špicberky a přenášejí mimo jiné obrovské množství satelitních dat ze stanice SvalSat – největší pozemní stanice pro komunikaci se satelity na světě, která je součástí komunikační sítě NASA pro družice v blízkém vesmíru.
Podobné kabely se ale nacházejí i jinde. Podmořská síť je klíčovou součástí globálního internetu a finančního systému. Její narušení proto může mít dopad daleko za hranicemi místa, kde je kabel přerušen.
Britové a Norové o operaci bez bližších podrobností informovali už letos v dubnu a následně předali svá zjištění Moskvě. Chtěli dát najevo, že o nové technologii vědí, a doufali, že to Rusko odradí od jejího použití, uvádí Reuters.
Obavy nejsou jen v Arktidě
Podle agentury jde o další důkaz rostoucího zájmu Moskvy o evropskou infrastrukturu pod hladinou. GUGI podle západních představitelů rozvíjí schopnosti k mapování a případné sabotáži západní kritické infrastruktury. Británie a Spojené státy už na tuto ruskou organizaci uvalily sankce.
Obavy se přitom netýkají pouze Arktidy. Od roku 2023 západní státy zaznamenávají rostoucí počet případů, kdy lodě pomalu proplouvají nad citlivou podmořskou infrastrukturou nebo v její blízkosti. Jde o plynovody, energetické kabely a telekomunikační spoje. Plavidla tak mohou mimo jiné mapovat jejich polohu. Tato aktivita je známá jako „drifting“.
Počet případů driftingu v Severním moři loni podle dat společnosti Windward, která se zabývá analýzou námořních rizik, vzrostl o 52 procent na 13 079 plavidel. V oblasti Jihočínského moře se počet zvýšil dokonce o 88 procent na 18 401 plavidel.
Průzkum infrastruktury v mezinárodních vodách není nezákonný. Bezpečnostní experti se však domnívají, že část tohoto pohybu může sloužit k mapování infrastruktury a přípravě případné sabotáže.
„Za posledních 25 let Evropa udělala dvě věci současně. Dramaticky rozšířila svou závislost na infrastruktuře na mořském dně a zároveň dramaticky snížila svou schopnost tuto infrastrukturu chránit,“ cituje Reuters Bruce Jonese, seniorního výzkumníka amerického think-tanku Brookings Institution.
I kvůli těmto obavám NATO loni spustilo operaci Baltic Sentry, která má pomoci chránit podmořské kabely a další kritickou infrastrukturu v Baltském moři. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na konci srpna kritizoval rostoucí vojenskou aktivitu NATO v Arktidě. Podle něj se aliance a další západní země snaží region proměnit v „novou frontu“ proti Rusku a jeho spojencům.