Rusko za posledních dvanáct týdnů přišlo o téměř 150 tisíc vojáků a rostoucí ztráty na bojišti nedokáže kompenzovat náborem nových sil, vyplývá z nejnovějšího hodnocení vývoje války na Ukrajině, které zveřejnilo zpravodajské centrum estonských ozbrojených sil. Podle něj intenzita bojů v uplynulém týdnu mírně vzrostla a ruské ztráty zůstávají vysoké.
„Ruská federace nadále nepovažuje příměří za přijatelné a trvá na tom, že trvalý mír je možný pouze tehdy, pokud válčící strany odděluje státní hranice. V pojetí Moskvy to znamená hranice ukrajinských oblastí, na které si Rusko činí nárok, ale které dosud plně neokupuje. Rusko rovněž podmiňuje ukončení války změnou uspořádání ukrajinské vlády a evropské bezpečnostní architektury a nesouhlasí se vstupem Ukrajiny do NATO,“ uvádí zpráva.
Zpravodajské centrum dodalo, že Rusko vůči zemím podporujícím Ukrajinu nadále používá výhrůžnou rétoriku ve snaze ovlivnit jejich rozhodování a oslabit podporu Kyjeva.
Situace na frontě
Podél frontové linie docházelo denně v průměru ke 180 bojovým střetům, což je o něco více než v předchozím týdnu, uvedlo zpravodajské centrum estonských ozbrojených sil. Podle zpravodajského centra se nejintenzivnější boje odehrávaly v pokrovském a kosťantynivském sektoru, následovaných lymanským a huljajpolským směrem.
Ukrajinské protiútoky se soustředily především na Charkovskou oblast, lymanský úsek fronty a okolí Orichivu a Huljajpole v Záporožské oblasti. Rusko denně přicházelo v průměru o 2100 vojáků. Šlo již o dvanáctý týden v řadě, kdy ruské ztráty přesáhly deset tisíc vojáků. Celkové ztráty za toto období tak dosáhly 149 tisíc vojáků.
„Rostoucí ztráty, které se nedaří kompenzovat náborem nových vojáků, údajně přiměly Rusko zkrátit výcvik útočné pěchoty. Pěšák se nyní může dostat na bojiště již pět až sedm dní po podpisu smlouvy,“ uvedlo zpravodajské centrum.
Ruské vojenské velení se podle něj zároveň snaží využít zhoršujících se povětrnostních podmínek, které snižují účinnost dronů a omezují viditelnost na bojišti. Při útočných operacích proto nasazuje více obrněných vozidel. K jednomu z takových pokusů došlo u Dobropillji, kde však ruské jednotky neuspěly a přišly o více než deset obrněných vozidel.
Výrazně vzrostl počet obětí mezi civilisty
Ruské útoky dlouhého dosahu se podle estonské rozvědky nadále soustředily na ukrajinskou palivovou a energetickou infrastrukturu, podniky, systémy zásobování energií a teplem ve velkých městech či vodárenská zařízení. Terčem útoků zůstávaly také dopravní infrastruktura, obytné budovy, vzdělávací instituce a komerční objekty.
„Rusko opakovaně útočilo na dopravní spojení přes řeku Dněpr. Podle ukrajinských údajů od září zasáhlo energetickou infrastrukturu více než tisíc útoků. V minulém týdnu došlo k výpadkům elektřiny ve většině ukrajinských oblastí. Podle OSN jsou ruské útoky dlouhého dosahu hlavní příčinou úmrtí civilistů na Ukrajině. V říjnu zahynulo o 95 procent více civilistů než ve stejném období loňského roku,“ píše se ve zprávě.
Moskva kromě pozemních cílů nadále útočí také na obchodní lodě, uvedli zpravodajci. Od začátku října bylo v blízkosti Bulharska a Rumunska zasaženo patnáct nákladních lodí. Jen za uplynulý týden útoky zasáhly pět plavidel, z toho čtyři mezi 13. a 14. listopadem.
Poškození Krymského mostu
Podle zpravodajského centra zasáhly ukrajinské útoky dlouhého dosahu ropné rafinerie, petrochemické závody a palivovou infrastrukturu v Krasnodarském kraji, Samarské, Rostovské a Volgogradské oblasti a také v republikách Tatarstán a Baškortostán.
„Ukrajina se rovněž zaměřila na objekty důležité pro ruský obranný průmysl v Rostovské a Brjanské oblasti, letecké základny v Lipecké a Astrachaňské oblasti a ruské systémy a jednotky protivzdušné obrany v Brjanské a Rostovské oblasti, na Krymu a v Krasnodarském kraji. Podle různých odhadů se Ukrajině podařilo snížit ruské kapacity pro zpracování ropy o 30 až 55 procent. V některých ruských regionech byla opět zavedena omezení prodeje pohonných hmot,“ uvedlo zpravodajské centrum.
Ukrajinské útoky přerušily na dobu neurčitou silniční dopravu na Krymském mostě poté, co se v důsledku útoku zřítila jedna z jeho částí. Zpravodajské centrum uvedlo, že Rusko se zpočátku snažilo zachovat železniční provoz, další útoky však úřady přiměly 19. listopadu ráno pozastavit i železniční dopravu. Trosky, které se zřítily do moře, narušily také lodní dopravu mezi Azovským a Černým mořem.
„Podle předběžných odhadů potrvá výroba konstrukčních prvků potřebných k opravě mostu přibližně rok. Jejich přeprava a instalace za válečných podmínek jsou však nejisté, neboť by vyžadovaly schopnost odrážet ukrajinské vzdušné útoky a zajistit dostatečnou bezpečnost stavebních prací na mostě,“ uvedlo zpravodajské centrum.
Situace nutí Rusko přepravovat více zásob po silnici spojující Krym s Rostovem na Donu. Ukrajina však i na této trase útočí na mosty a nákladní automobily, což dále komplikuje zásobování poloostrova a tamních ruských okupačních sil.
Článek od ERR, poprvé byl publikován 20. listopadu 2026 13:15 (SEČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
