Litevské zpravodajské služby jsou přesvědčeny, že Rusko uvažuje o tom, že využije ukořistěné drony ukrajinské výroby k provokacím a útokům na kritickou infrastrukturu v pobaltském regionu, řekl místním médiím litevský ministr obrany Robertas Kaunas. Lídři tří pobaltských států a Polska už dříve tvrdili, že Rusko zvažuje útok nebo sabotáž proti jejich zemím jako způsob, jak odvést pozornost od války na Ukrajině a jak oslabit podporu západních spojenců Kyjevu.
„Bavíme se o operaci pod falešnou vlajkou s využitím falešného ukrajinského dronu. To je zřejmě nejrealističtější scénář, který v současné době prověřujeme,“ sdělil Kaunas internetovému portálu 15min.lt. Neuvedl však podrobnosti o možných cílech ani načasování útoku. „Jedním ze záměrů je, aby NATO zaváhalo a snížilo podporu Ukrajině. Mohu vás ujistit, že se to nestane,“ dodal.
Litevský prezident Gitanas Nauséda už v polovině července prohlásil, že podle informací zpravodajských služeb Rusko chystá útoky na infrastrukturu v Pobaltí či v Polsku a že jeho země preventivně zpřísní bezpečnostní opatření v blízkosti energetických a dopravních objektů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tyto zprávy odmítl jako další ze série „děsivých příběhů“, které podle něj mají ospravedlnit militarizaci namířenou proti Rusku. Moskva obvinění z plánování i provádění sabotáží a útoků odmítla už vícekrát, jde podle ní o součást protiruské propagandy. Zpravodajské služby různých evropských zemí již víckrát rozkryly, že za řadou sabotáží na území EU a NATO stál Kreml.
Polský premiér Donald Tusk začátkem července s odvoláním na informace zpravodajských služeb a spojenců ze Severoatlantické aliance řekl, že nadcházející měsíce mohou být kritické pro bezpečnost států na východním křídle NATO. Tusk tehdy rovněž varoval zejména před útoky na území Polska a pobaltských států.
Útočné ukrajinské drony letící na cíle v Rusku se v minulých měsících opakovaně odchylovaly z trasy do vzdušného prostoru Finska a pobaltských států a v některých případech dopadly na jejich území. Podle Kyjeva za to nese vinu Rusko kvůli využívání takzvaných systémů elektronického boje, tedy pomocí rušení či falšování vysílaných signálů. Moskva naopak naznačuje, že pobaltské státy tajně umožňují Ukrajině využívat svůj vzdušný prostor k útokům na cíle v Rusku. Pobaltské státy i Ukrajina to odmítají jako ničím nepodložené dezinformace.
Litva, která je členským státem NATO, sdílí vedle Polska a Lotyšska společnou pozemní hranici s ruskou exklávou Kaliningradem a s Běloruskem, které je spojencem Moskvy. Od celoplošné ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 tato pobaltská země ztrojnásobila výdaje na obranu.
