Západní očekávání o kolapsu ruského režimu se sice nenaplnila okamžitě, rozklad systému je však podle ruského politologa Ivana Preobraženského zřejmý.
„Ruský režim před začátkem této války byl jako elektorální autokracie. V současné době to vypadá jako takový normální totalitární režim. Já bych ale řekl, že on prostě stojí ještě dost pevně,“ popisuje Preobraženskij v rozhovoru pro pořad Spotlight. Podle něj systém ztrácí schopnost reagovat na vnější i vnitřní šoky.
Zatímco dosud se Kreml snažil udržovat iluzi, že se běžných lidí válka netýká, současná benzinová krize tuto bariéru prolomila. Nedostatek paliva paralyzuje zásobování potravinami a léky v různých regionech.
„Nejhorší pro stát, pro vládu a pro Vladimira Putina osobně je to, že se to týká každého,“ upozorňuje politolog. Lidé se po dlouhé době opět sdružují ve frontách. Tentokrát však nejde o politický protest, ale o boj o palivo, což v nich nechtěně probouzí sociální interakci a veřejný dialog.
Hrozí v Rusku mobilizace?
Ačkoliv média v posledních týdnech spekulují o tom, zda se v největší zemi světa chystá mobilizace, Preobraženskij souhlasí s dalším Rusem žijícím v exilu, Jurijem Fjodorovem. Ten v jednom z minulých dílů pořadu Spotlight mluvil i tom, že nová oficiální mobilizace není bezprostředně nutná.
Podle politologa a publicisty i proto, že pod povrchem probíhá tichý nábor i skrze ekonomický nátlak. Od roku 2026 došlo k drastickému zvýšení daní pro drobné podnikatele, což vedlo k uzavření až 40 procent menších podniků.
„Ty lidi vůbec nepotřebuje jejich ekonomika, ta mobilizační, militaristická. Musí nakrmit sebe, rodinu a občas jedou i bojovat,“ popisuje politolog mechanismus skryté neoficiální mobilizace. „Oficiální mobilizace by mohla přivést opravdu velké veřejné problémy. Veřejnost by se mohla probudit – na což čeká i Ukrajina, když Volodymyr Zelenský říká, že pro Rusy nastal čas, aby něco udělali, aby zatlačili na Putina,“ míní.
Dodává ovšem, že cena tohoto „zatlačení“ je příliš velká a strach z represí v současném Rusku odpor paralyzuje – v Rusku lze totiž dnes skončit ve vězení i za pouhý komentář na sociálních sítích.
S kým ve skutečnosti hraje hru oligarcha Andrej Melničenko, který nedávno promluvil o budoucnosti Ruska bez vlády jednoho muže? Co chystá Kreml pro zářijové parlamentní volby, proč je Preobraženskij nazývá „speciální elektorální operací“ a co FSB v minulosti nastražila na ruské liberály? Věří Rusové spíše oficiální propagandě, nebo konspiračním teoriím o tom, že za hořící rafinérie na Krymu mohou nenasytní byznysmeni?
Na tyto a další otázky odpovídá ruský politolog a publicista Ivan Preobraženskij v celém díle pořadu Spotlight. Ten si můžete pustit ve videu výše nebo ve vašich oblíbených podcastových aplikacích.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
Začátek – 02:43 Proč se nenaplnil předpoklad západních analytiků o oslabení ruského režimu navzdory sankcím a vojenským ztrátám? Došlo k oslabení, ačkoliv za cenu ekonomické a politické degradace?
02:44 – 05:52 Jaké jsou hlavní aktuální problémy ruského režimu, kromě dřívějších předpokladů? Dotýká se benzinová krize každého Rusa a jaké další ekonomické potíže se zhoršují?
06:09 – 10:30 Jak reaguje ruská veřejnost na problémy s benzinem a rafineriemi? Kdo je podle nich za tyto problémy zodpovědný, když oficiální propaganda selhává?
11:17 – 18:22 Hrozí v Rusku další mobilizace a proč je tato záležitost politicky nepopulární? Proč se navzdory problémům společnost nebouří, když je cena za opoziční aktivitu tak vysoká?
18:42 – Konec Představuje veřejné vyjádření oligarchy Andreje Melničenka signál k ruskému vedení, nebo je součástí režimní propagandy? Lze očekávat drama od nadcházejících parlamentních voleb a jaká je jejich skutečná povaha pod kontrolou FSB?












