„Není nic vidět. Jenom tam vzadu něco letí,“ popisuje na jednom z videí na sociální síti Telegram ženský hlas to, jak vypadá běžná noc na okupovaném Krymu.
Na poloostrově v Černém moři, který je po anexi v roce 2014 přezdíván „Putinův klenot“, už od konce května trvá energetická krize. Hlavním problémem místních obyvatel byl zpočátku hlavně přístup k benzinu, to už ale spoustu lidí tolik netrápí – od června totiž vypadává i proud a k tomu se nedávno přidal také nedostatek vody.
Po masivním útoku na kerčský přístav v noci 21. června byl na Krymu zcela zastaven prodej pohonných hmot. V důsledku odstávky benzinu došlo také k výpadku elektřiny a vody. Místní úřady kvůli tomu zrušily některé dětské tábory, a dokonce zavedly i harmonogramy odstávek proudu. O týden později byl na celém Krymu vyhlášen stav nouze.
Podle satelitních snímků NASA se intenzita nočního světa na Krymu za poslední týdny pětkrát snížila, a to ještě před úderem na tepelnou elektrárnu Balaklava, která zajišťovala významnou část místní výroby elektřiny.
Nedostatek potravin
Uprostřed krize navíc začali obyvatelé poloostrova impulzivně nakupovat trvanlivé potraviny. Začátkem června se na sociálních sítích objevily zprávy o nedostatku cukru, pohanky, těstovin, soli a rostlinného oleje. V některých obchodech místní obyvatelé našli upozornění, že si mohou najednou koupit pouze tři kilogramy cereálií nebo cukru.
„V Auchanu, jediném obchodě tady v Simferopolu, byly potraviny v panice okamžitě vyprodané,“ popisoval obyvatel Krymu jménem Pavel ruské mutaci televize BBC.
Ruské úřady se nicméně snaží obyvatelstvo uklidnit. Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil situaci na poloostrově za „zcela neopodstatněný humbuk“.
„Před pár lety lidé v Moskvě a dalších velkých městech po celé zemi skupovali pohanku. Pohanky pak byl obrovský nedostatek. Někdy takové emocionální reakce vedou k umělým situacím, ale na druhou stranu všechny úřady pracují na tom, aby absenci surovin zabránily,“ řekl.
Humanitární katastrofa a zavírání podniků
Ruský nezávislý exilový server Meduza se domnívá, že kvůli odstavení zmíněné tepelné elektrárny Balaklava by se situace na anektovaném poloostrově mohla postupně zhoršit natolik, že by došlo k „totální humanitární katastrofě“.
Nejvíce byly zasaženy severní okresy Krymu: místní obyvatelé si stěžují, že jsou bez elektřiny a vody sedm až deset dní (a na některých místech i déle), že nefungují ledničky, kazí se jim potraviny, že pokladny v obchodech nepřijímají platby a že bankomaty nevydávají hotovost. Krymský guvernér Sergej Aksjonov uznal, že „existují některé osady, kde nejde elektřina déle než 12 dní“.
Závod Krymský Titan, sodovkárna v Krasnoperekopsku, největší masokombinát Družba narodů a největší skleníkový komplex Bělogorskij ukončily provoz. Zavírají se malé obchody a kanceláře. Zemědělcům chybí palivo na sklizeň. Jediné, co nezdražilo, jsou třešně – letos jich byla velká úroda, nedají se ovšem vyvézt z poloostrova.
Aktuálně.cz už před několik týdny popsalo i situaci v turistickém ruchu. I ta se nadále zhoršuje, hotely snižují ceny na polovinu, aby přilákaly alespoň obyvatele Krymu a sousedních ruských regionů.
Sbírka potravin, vody a paliva
Ruský Červený kříž vyčlenil finanční prostředky na posílení připravenosti k mimořádným událostem svých krymských a sevastopolských regionálních poboček. Regiony shromažďují humanitární pomoc, aby v případě potřeby zajistily rychlou reakci.
„Republika Krym již nashromáždila humanitární pomoc, včetně 800 potravinových balíčků, 700 hygienických sad, 43 tun pitné vody a také technického rehabilitačního vybavení – invalidních vozíků, chodítek, holí a berlí,“ píše organizace.
Krymským obyvatelům pomáhají také další sbírky, lidé vybírají peníze na vodu, trvanlivé potraviny či paliva. Všechno zmíněné také některé humanitární organizace rozvážejí po poloostrově.
