„Mohu přesně říci, že své aktivity v OSKB neobnovíme. Uvnitř organizace probíhají diskuse a její charta počítá i s možností vyloučení členského státu. Pokud padne rozhodnutí Arménii z OSKB vyloučit, byl bych velmi rád. Ušetřilo by nás to dilematu, zda odejít, nebo zůstat. Náš zájem o OSKB se vyčerpal,“ dodal Pašinjan.
Ústy mluvčího Dmitrije Peskova reagoval Kreml. „Pokud Jerevan na základě svých národních zájmů již nepotřebuje členství v tak důležité organizaci pro zajištění regionální bezpečnosti, může učinit příslušné rozhodnutí a z organizace odejít,“ uvedl Peskov.
Premiér Nikol Pašinjan oznámil už v únoru 2024, že Arménie „v praxi zmrazila své členství v CSTO“. Zdůvodnil to tím, že aliance neplní vůči Arménii své bezpečnostní závazky v souvislosti s arménsko-ázerbájdžánskou válkou o Náhorní Karabach. Arménští zástupci se od té doby odmítali účastnit jakýchkoliv summitů, vojenských cvičení nebo schůzek ministrů.
Pašinjan zároveň prohlásil, že země má v úmyslu v blízké budoucnosti zahájit proces podání žádosti o členství v Evropské unii. Tím by došlo i k ukončení členství Arménie v Ruskem řízené Euroasijské ekonomické unii (EAEU).
Moskva na snahy Jerevanu reagovala omezením arménského dovozu. Kreml vyhlásil plošný zákaz dovozu tradičního arménského zboží – na ruském trhu ze dne na den skončily arménské minerální vody, květiny a vyhlášený arménský koňak. Ruská vláda navíc hrozí drastickým zvýšením cen za plyn. Vladimir Putin také Arménii varoval před prohlubováním evropské integrace a hrozil „ukrajinským scénářem“.
Vztahy mezi oběma zeměmi prochází krizí již několik měsíců. Pašinjan a Putin se před více než měsícem střetli dokonce přímo před kamerami během návštěvy arménského premiéra v Kremlu.
Ve zjevné narážce na situaci v Rusku Pašinjan řekl, že „Arménie je demokratická země. Naše sociální sítě jsou stoprocentně svobodné, bez jakýchkoli omezení. V našich věznicích není ani jeden politický vězeň.“
Když se Pašinjan sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, okomentoval to bývalý ruský prezident Medveděv slovy: „Dva rusofobní bezmozci, kteří skvěle hovoří rusky, se spolu dnes v Jerevanu bavili špatnou angličtinou. Chybí už jen Trump a Vance, aby těm ignorantům dali zápočet z angličtiny.“
A hlavní ruská propagandistka Margarita Simonjanová (šéfredaktorka Russia Today), která je sama arménského původu, dokonce pohrozila Arménii odvetnými kroky:
„Návštěva ukrajinského prezidenta v Jerevanu je výraz takového nevděku ze strany Arménie, kterou jsme tolikrát zachránili, že nemám slov. Je čas se zamyslet nad tím, jak ochránit ruskou populaci v Arménii a naše zájmy v zemi. Pokud ne Vladimir Vladimirovič (Putin), tak určitě jeho nástupce bude muset přijmout nějaké kroky.“
Arménie měla od rozpadu Sovětského svazu úzké vztahy s Ruskem. Vnímala ho jako spojence proti sousednímu Ázerbájdžánu, se kterým vedli Arméni válku o enklávu Náhorní Karabach. Po obsazení Karabachu Ázerbájdžánem a ukončení války na podzim 2023 obě země opatrně normalizují své vztahy a odvracejí se od Ruska, které už ve sporu nehraje roli arbitra.