Podle nové studie Institutu psychologie Ruské akademie věd se příznaky deprese objevují u 49 procent respondentů a úzkosti u 33 procent. U 36 procent respondentů výzkumníci zaznamenali výrazné příznaky úzkosti i deprese.
Podle institutu k psychickým problémům přispívá také stav ruské ekonomiky a vyčerpání z války. „Tento ukazatel je podporován především pesimistickými ekonomickými očekáváními a také slábnoucí nadějí na brzké ukončení SVO (Speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně označuje invazi na Ukrajinu – pozn. red.),“ uvádějí akademici.
Pro obyvatele velkých měst jsou typičtější příznaky deprese, zatímco pro obyvatele venkova úzkost, uvádí institut. Nejhorší psychická pohoda je mezi mladými lidmi ve věku 25 až 34 let a mezi lidmi s nízkými příjmy. Jejich psychický a emoční stav se od jara zhoršuje.
Začarovaný kruh
Depresivní stavy sice mohou být důsledkem ekonomické situace, zároveň však samy o sobě představují faktor, který může vést ke snížení ekonomické aktivity, upozorňují akademici. Vzniká tak svým způsobem začarovaný kruh. „Tyto psychologické mechanismy mohou ovlivňovat vnímání ekonomických ukazatelů a vést k tomu, že ekonomický pesimismus bude růst,“ uvádějí výzkumníci.
Ekonomický pesimismus přitom již nyní převažuje. Průzkumy Fondu veřejného mínění (FOM) zadané ruskou centrální bankou ukazují na výrazné zhoršení ekonomických očekávání Rusů. Index očekávání v létě klesl pod 100 bodů, tedy pod hranici mezi optimismem a pesimismem.
Další průzkumy zaznamenávají růst úzkosti mezi lidmi. Podíl těch, v jejichž okolí převládá úzkost, od února převyšuje podíl respondentů, kteří uvádějí, že v jejich okolí jsou většinou klidní lidé, píše ruský exilový server The Moscow Times.
Deprese a úzkost se neprojevují pouze v odpovědích lidí na otázky. Rusové již třetím rokem po sobě lámou rekordy v prodeji antidepresiv. Nejde přitom pouze o depresi, ale také o poruchy přizpůsobení a úzkostné poruchy, uvedl pro The Moscow Times psychiatr Viktor Lebeděv.
Ruská odevzdanost
Růst cen, zpomalování růstu reálných disponibilních příjmů a ztráta naděje na rychlý konec války oslabují také víru lidí v to, že mohou ovlivňovat dění kolem sebe, uvádějí výzkumníci. Podle nich od roku 2022 klesá podíl respondentů, kteří se domnívají, že za současných okolností závisí dění v jejich životě spíše na nich samotných. V červenci jich bylo pouze 38 procent, zatímco v dubnu 2022 to bylo 67 procent.
Pokud vysoká míra obav z budoucnosti a trend poklesu vnímané kontroly přetrvají, bude to mít podle akademiků i dlouhodobé důsledky. Posílí význam rodiny a přátelských vztahů jako ochrany před nejistotou budoucnosti, zároveň však oslabí reprodukční postoje a mladí Rusové budou více odkládat narození dětí.