Jen za první tři červencové týdny si ruské banky půjčily od centrální banky 2,1 bilionu rublů (kolem 567 miliard korun) prostřednictvím takzvaných repo operací, tedy krátkodobých půjček zajištěných cennými papíry. Jejich celkový dluh vůči centrální bance tak v červenci vzrostl na 6,24 bilionu rublů (kolem 1,7 bilionu korun), což je téměř dvojnásobek oproti konci loňského roku.
K tomu podle ekonomů přispělo i chování ruských domácností. Lidé stále častěji vybírají peníze z účtů a drží je v hotovosti. Jen za první polovinu července se objem bankovek v oběhu zvýšil o více než 500 miliard rublů (kolem 140 miliard korun). Od začátku února pak z bankovního systému odteklo do hotovosti přes 2,4 bilionu rublů (kolem 652 miliard korun).
„Centrální banka se snaží problém s likviditou řešit refinancováním bankovního systému, především největších bank,“ uvedl ekonom Alexandr Abramov z Institutu aplikovaného ekonomického výzkumu RANChiGS, jehož citoval ruský exilový server The Moscow Times.
Vedle pravidelných týdenních operací proto začala mimořádně poskytovat i jednodenní úvěry. Zatímco 21. července bankám půjčila 600 miliard rublů (kolem 162 miliard korun), o den později už objem pomoci zvýšila na jeden bilion rublů (kolem 270 miliard korun).
Peněz přitéká méně
Podle ekonomů ale nejde o nový problém. Do bankovního systému přitéká stále méně nových prostředků.
„Domácnostem i firmám kvůli inflaci a zhoršující se ekonomické situaci zbývá méně volných peněz. Současně se zhoršuje splácení již poskytnutých úvěrů,“ uvedl výkonný ředitel ratingové agentury Expert RA Jurij Belikov pro Moscow Times.
Napětí je patrné také na mezibankovním trhu. Úrokové sazby, za které si banky půjčují mezi sebou, zůstávají vyšší než základní sazba centrální banky. Podle analytiků to ukazuje, že poptávka po penězích dál převyšuje nabídku, přestože centrální banka do systému posílá další biliony rublů.
Přijde pomoc z Kremlu?
Ruský ekonom Igor Lipsic situaci popisuje jako narůstající nerovnováhu mezi tím, kolik peněz se do bank vrací a kolik si lidé vybírají v hotovosti. Zároveň upozorňuje, že podíl problémových úvěrů už podle údajů centrální banky překročil deset procent.
Podle analytika Maximiliana Hesse z poradenské společnosti Enmetena Advisory by proto mohl být Kreml nakonec nucen bankám pomoci přímo z veřejných financí nebo z Fondu národního blahobytu, kam si země v minulosti odkládala část příjmů z prodeje ropy a plynu na horší časy.
To by ale znamenalo další zátěž pro ruský rozpočet, který se už nyní potýká s vysokými výdaji na válku proti Ukrajině, nižšími příjmy z ropy a rostoucím schodkem, píše The Moscow Times.
Současné potíže navíc přicházejí v době, kdy ruský bankovní sektor čelí rostoucím problémům už několik měsíců. Západní zpravodajské služby i ekonomové varují, že banky jsou pod tlakem kvůli vysokým úrokovým sazbám, zhoršujícímu se splácení úvěrů i rostoucímu podílu špatných půjček.
