Podvod má podle Die Zeit poměrně ustálený scénář. Zájemce nejprve na sociálních sítích napíše kritický příspěvek o tureckém prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi. Urážka hlavy státu je přitom v Turecku trestná, takže podplacený státní zástupce využije příspěvek jako důvod k zahájení vyšetřování.
Záznam o řízení se následně objeví v oficiální turecké justiční databázi Uyap, kterou provozuje tamní ministerstvo spravedlnosti. Žadatel pak může před německým Spolkovým úřadem pro migraci a uprchlíky (BAMF) na svém mobilním telefonu otevřít příslušný záznam a doložit, že je ve své vlasti trestně stíhán.
Zmíněné služby se obvykle nabízejí na sociálních sítích, jako je TikTok nebo Telegram. Reportéři Die Zeit, kteří se vydávali za zájemce o azyl, tímto způsobem oslovili několik poskytovatelů. Jeden z nich požadoval 800 eur za zajištění trestního řízení, které mělo zahrnovat také domovní prohlídku a vznesení obžaloby.
Zprostředkovatel novinářům tvrdil, že s takovými dokumenty získají „povolení k pobytu kdekoli“. Zároveň se chlubil, že má údajně spokojené zákazníky v Hamburku i Berlíně.
Kompletní balíčky, které vedle zajištění trestního řízení zahrnují také převaděčské služby a cestu do Německa, vyjdou podle týdeníku nejméně na 6000 eur.
Žádosti zatěžují systém
Němečtí úředníci z BAMF se s podvody spojenými s databází Uyap potýkají už delší dobu. Dosud však naráželi především na velmi věrné kopie webových stránek, které bylo možné odhalit podle internetové adresy. Zjištění, že podvodníci dnes zneužívají přímo autentické záznamy z turecké justice, úřad podle Die Zeit překvapilo.
Turci tvoří třetí nejpočetnější skupinu žadatelů o azyl v Německu. Od roku 2021 tam podali přibližně 140 tisíc žádostí. Podíl těch, kterým Německo přiznalo ochranu, přitom výrazně klesl. Zatímco v roce 2020 dosahoval 43 procent, v současnosti se pohybuje pouze kolem dvanácti.
Turecké případy zároveň značně zatěžují německé soudy. Například u správního soudu v Gelsenkirchenu se dvě soudní komory zabývají výhradně žalobami zamítnutých tureckých žadatelů o azyl. Podle Die Zeit tam zůstává nevyřízených 685 případů a soudci naposledy projednávali žaloby podané ještě v roce 2019.
Celkový počet žádostí o azyl v Německu rovněž klesá. V roce 2025 jich bylo podáno přibližně 169 tisíc. Z případů, o nichž úřady rozhodly ve stejném roce, skončila kladným rozhodnutím zhruba čtvrtina.
Odborníci varují, že nový trik tureckých žadatelů poškodí především ty, kteří pomoc skutečně potřebují. Kamil Taylan, frankfurtský znalec na turecká azylová řízení, upozorňuje, že kvůli podobným podvodům hrozí, že německé úřady brzy přestanu věřit i lidem, kteří čelí reálnému politickému útlaku.