Raúl Castro, bratr Fidela Castra, je obviněn z vraždy a spiknutí s cílem zabít americké občany v souvislosti se sestřelením dvou letadel před 30 lety nad vodami u kubánského pobřeží.
Castrovi, který byl tehdy kubánským ministrem obrany a dnes je jedním z posledních žijících „hrdinů revoluce“, hrozí v americkém trestním systému až doživotní vězení.
Ve stejný den, kdy byla obžaloba zveřejněna, vplula letadlová loď Nimitz a její doprovodné válečné lodě do jižní části Karibského moře, kde mají podle americké armády zůstat přinejmenším několik dní.
Američtí představitelé i samotný Donald Trump označují Kubu za bezpečnostní hrozbu, kterou se Spojené státy snaží řešit.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek dodal, že přestože jednání s kubánskou vládou nadále probíhají, šance na úspěšnou dohodu „není vysoká“.
Vydání amerického zatykače, vojenská koncentrace v blízkých vodách i aktivita tajných služeb tak připomínají situaci před lednovou vojenskou operací, která vedla k zajetí venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho převozu do vazby v New Yorku, psal například list The New York Times.
Podle španělskojazyčné verze BBC je však pravděpodobnost, že by se Washingtonu podařila podobná operace jako ve Venezuele, nízká. Kubánská politická elita je podle oslovených expertů soudržnější a stát je lépe připraven odolávat vnějším tlakům.
Není navíc jisté, zda by čtyřiadevadesátiletý Castro přežil obdobný zásah jako Maduro — už jen kvůli svému pokročilému věku. Šancím na rychlou změnu režimu nepomáhá ani to, že je Castro podle BBC mezi Kubánci stále populární – a navíc nemá ani oficiální politickou funkci.
Válka všeho lidu
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v pondělí varoval, že vojenský zásah proti ostrovu by vyvolal „krveprolití s nedozírnými následky“. Již dříve slíbil, že bude bojovat až do smrti, pokud USA zaútočí.
K odražení invazních jednotek pak Kuba spoléhá na obrannou doktrínu známou jako „Válka všeho lidu“, popisují kubánské možnosti experti oslovení listem Wall Street Journal (WSJ).
Tato strategie vznikla po válce ve Vietnamu a Fidel Castro ji zavedl v roce 1980. Doktrína stojí na masové mobilizaci, asymetrické válce a strategické hloubce — tedy proměně každé čtvrti v lokální pevnost.
Od zhoršení vztahů s USA kubánská vláda zesílila také takzvané národní dny obrany, během nichž tuto masovou mobilizaci nacvičuje.
Samotná kubánská armáda je však jen „stínem své někdejší slávy“ a v přímé konfrontaci se Spojenými státy by podle expertů neměla šanci.
Před rozpadem Sovětského svazu měla Kuba více než 200 tisíc vojáků, moderní letectvo i námořnictvo a kubánští vojáci zasahovali do konfliktů po celém světě. Dnes se počet aktivních příslušníků odhaduje na 40 až 45 tisíc, provozuschopných letadel zůstala jen hrstka a z námořnictva převážně malé čluny pobřežní stráže.
Kubánská armáda by byla v případném konfliktu ochromena také americkou blokádou dodávek paliv a energetickou krizí. Přetrvávající ekonomická krize má navíc dopad nejen na morálku obyvatelstva a armády, ale i na kvalitu výcviku vojáků a jejich výzbroj, hodnotí možné scénáře dalšího vývoje WSJ.
