Komerční prezentace Aktual.: 26.07.2026 13:15
Uherské Hradiště – Postavení ženy v současné společnosti je hlavním tématem pro francouzsko-senegalskou scenáristku a režisérku Ramatu-Toulaye Syovou. Je jedním z hostů Letní filmové školy (LFŠ) v Uherském Hradišti. Přehlídka uvádí její režijní debut Banel a Adama i snímky Sibel a Panna Maria Nilská, na kterých se podílela jako scenáristka. Dnes měla Syová na LFŠ lekci filmu.
„Říká se, že filmaři mají nějakou posedlost, já jsem posedlá pozicí ženy v současné společnosti, jak být ženou v současné společnosti. Proto se mi líbí Geniální přítelkyně Eleny Ferranteové, je to o ženském přátelství, jak ženy vyrůstají ve společnosti, jaké bylo být ženou v Itálii od 50. let,“ řekla dnes filmařka účastníkům lekce filmu. Příběh Eleny Ferranteové jí je blízký v tom, jak člověk postupuje ve společnosti výše díky vzdělání a co vzdělání přináší. Syová vyrůstala na předměstí Paříže, rodiče pocházejí ze Senegalu. Na střední škole studovala literaturu, pokračovala ve studiích na univerzitě a scenáristiku studovala na škole La Fémis.
„Filmu jsem se začala věnovat díky literatuře. Když jsem byla malá, hrozně ráda jsem četla, filmu jsem se začala věnovat až později. Chtěla jsem vyprávět příběhy a psát romány, ale říkala jsem si, že televize a film je přístupnější prostor než román, je to méně elitářské než literatura,“ uvedla filmařka. Díky studiu na La Fémis zjistila, co chce vyprávět a jak. „Pořád jen píšete, člověk si tam vyzkouší hodně žánrů, našla jsem si tam magický realismus,“ uvedla. Scénář k filmu Banel a Adama napsala jako diplomovou práci, později se z něj stal její první režijní počin, který byl také v hlavní soutěži na festivalu v Cannes.
Autorka chtěla napsat velký milostný příběh. „Důležité bylo, aby film byl univerzální. Odehrává se v Africe, ale mluví k lidem na celém světě,“ uvedla. Cílem bylo také natočit milostný příběh z Afriky a ukázat, že tamní lidé jsou stejní jako v ostatních částech světa. „Africké filmy jsou často o válce, hypernaturalistické filmy o násilných mužích, chudých lidech, utlačovaných ženách. Chtěla jsem ukázat, že Afričané jsou jako všichni ostatní, že umí milovat. Nevidíme africké sci-fi nebo genderové příběhy, africké horory. Chtěla jsem ukázat, že Afrika je obrovská a rozmanitá, je tam více věcí než jen chudoba a násilí,“ uvedla autorka.
Natáčelo se na severu Senegalu, odkud pochází její rodiče a kam jezdila na prázdniny. Postava hlavní hrdinky je trošku bláznivá, prudká, zatímco hlavní mužský hrdina je citlivý a jemný. „Po Cannes se objevilo spoustu překvapivých reakcí a nemělo ženskou postavu rádo. Pro mě to bylo zvláštní, ráda vidím silnou ženskou postavu. Myslím si, že je to o strachu z žen,“ uvedla režisérka, která píše scénář ke svému dalšímu filmu, mluvit o něm však nechce. „Odehrává se to ve Francii. Africe a Senegalu jsem se věnovala dost,“ uvedla režisérka.
Dílo Syové je na LFŠ součástí sekce Continens festivalis: Afrika. „Podobně jako loni, kdy jsme hráli sedm afrických filmů a k tomu uvedli miniprofil čadského režiséra Mahamata-Saleha Harouna, máme i letos v programu sedm snímků z afrického kontinentu plus hosta s jeho filmy,“ uvedl programový ředitel LFŠ Jan Jílek.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
