Aktual.: 4.05.2026 12:37
Jerevan/Brusel – Evropa musí snížit své závislosti ve třech oblastech: na dovážených fosilních palivech, v obraně a rovněž, pokud jde o dodavatelské řetězce. Při příjezdu na jednání Evropského politického společenství (EPC) to v Jerevanu uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéf unijních summitů António Costa ocenil přítomnost vůbec prvního mimoevropského vůdce – kanadského premiéra Marka Carneyho na schůzce v Arménii. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes ráno vyzval ke koordinovanému znovuotevření Hormuzského průlivu ze strany Íránu a Spojených států.
Summit se odehrává v době energetické krize, která je důsledkem války USA a Izraele s Íránem. Ceny paliv vzrostly v souvislosti se zastavením přepravy v klíčovém Hormuzském průlivu.
„Budeme diskutovat o tématu nezávislé Evropy. Jsme nadměrně závislí na dovozu fosilních paliv. Musíme se zaměřit na naše vlastní, domácí zdroje energie, které jsou levnější a spolehlivé,“ řekla von der Leyenová novinářům. Druhou oblastí, kde je potřeba posílit nezávislost, je podle ní obrana. „Musíme navýšit své vojenské schopnosti, abychom byli schopni se chránit a bránit,“ dodala.
Předsedkyně unijní exekutivy rovněž dlouhodobě prosazuje posílení odolnosti a diverzifikaci dodavatelských řetězců EU, aby se snížily některé závislosti (například na Číně) a zvýšila se bezpečnost v reakci na geopolitické otřesy. V Jerevanu v této souvislosti zdůraznila důležitost uzavírání obchodních dohod s partnery po celém světě, naposledy 1. května začala prozatímně platit dohoda mezi EU a uskupením Mercosur. Spolu s Mercosurem uzavřela Evropská unie od znovuzvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem obchodní dohody i s Indií, Indonésií, Austrálií a Mexikem.
Osmé zasedání Evropského politického společenství (EPC) se koná pod heslem Budování budoucnosti: Jednota a stabilita v Evropě a schůzky se vůbec poprvé účastní neevropský lídr, kanadský premiér Mark Carney. Celkem 48 prezidentů a premiérů bude diskutovat o užší spolupráci a koordinaci potřebné k posílení demokratické odolnosti a rovněž ekonomické a energetické bezpečnosti. Summitu budou společně předsedat předseda Evropské rady António Costa a arménský premiér Nikol Pašinjan. Česko v Jerevanu zastupuje premiér Andrej Babiš.
„Je pro mě vždy potěšením setkat se s premiérem Markem Carneym, přítelem a klíčovým spojencem Evropy,“ napsal na sociální síti X Costa. Podle šéfa unijních summitů to ukazuje na „blízkost a sounáležitost“ Evropy a Kanady. „Kanada a EU společně pevně stojí za obranou mezinárodního řádu založeného na pravidlech a multilateralismu. Jsme odhodláni i nadále prohlubovat naše strategické partnerství,“ dodal Costa.
Evropa a Kanada nejsou podle kanadského premiéra odsouzeny k tomu, aby se podrobily „brutálnímu“ mezinárodnímu řádu. Mark Carney to uvedl ve svém vystoupení na začátku jednání EPC v Jerevanu. „Nevěříme, že jsme odsouzeni k podrobení se transakčnímu, izolovanějšímu a brutálnějšímu světu a setkání, jako je toto, nám nabízí jinou cestu,“ řekl Carney, který je prvním neevropským hostem na summitu EPC.
Bezpečnost a prosperita v dnešní době podle Carneyho sahají za oblasti, jako jsou potraviny, energie a obrana. Je nutné se zaměřit také na polovodiče, digitální suverenitu, kritické suroviny, nezávislé platební systémy, čistou energii či vakcíny, uvedl. Tyto oblasti podle něj nabízejí příležitost spolupráce mezi Kanadou a Evropou.
Costa: Summit v Jerevanu umožnila dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem
Summit EPC v Jerevanu umožnila loňská dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem, řekl dnes při oficiálním zahájení vrcholné schůzky Costa. Region je podle něj na dobré cestě v době eskalací a konfliktů ve světě. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se dnešního summitu účastní prostřednictvím videokonference, jeho zapojení v úvodní řeči ocenil arménský premiér Nikol Pašinjan.
Americký prezident Donald Trump loni v srpnu ve Washingtonu zprostředkoval dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, v níž se obě země zavázaly vzdát se vzájemných územních nároků a zdržet se použití síly. Dva úhlavní nepřátelé spolu v posledních letech svedli dvě války o Náhorní Karabach. Ázerbájdžán v roce 2023 během bleskové ofenzivy definitivně obsadil toto hornaté území, čímž ukončil tři desetiletí vlády arménských separatistů.
Costa dnes řekl, že summit EPC v Jerevanu zasazuje Arménii do srdce Evropy, kam podle něj země náleží vzhledem ke své historii. Evropská unie je připravena posilovat arménskou demokracii a bojovat se zahraničním vměšováním, prohlásil Costa.
EU do Arménie vysílá tým expertů, kteří se specializují na boj s ruskou propagandou a vměšováním, posiluje tak svoji podporu postsovětské republiky, napsal dnes deník The Guardian.
V zemi se budou 7. června konat parlamentní volby. V průzkumech veřejného mínění podle stanice France 24 vede Pašinjan se svou stranou Občanská smlouva. Pašinjan je u moci od roku 2018 a o nový mandát usiluje s proevropsky orientovanou kampaní.
V Jerevanu dnes po skončení summitu EPC začíná vůbec první summit mezi Evropskou unií a Arménií, který bude pokračovat v úterý. Budou na něm jednat Costa, Pašinjan a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Arménie loni přijala zákon, kterým deklaruje svůj záměr usilovat o členství v Evropské unii. Když eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová zemi v březnu navštívila, prohlásila, že „Arménie a EU si nikdy nebyly bližší,“ píše agentura AFP.
Summitu EPC se účastní také turecký viceprezident Cevdet Yilmaz, což Pašinjan rovněž vyzdvihl. Zároveň připomněl, že na prvním summitu EPC v Praze v roce 2022 jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, schůzky se tehdy zúčastnil i Alijev.
Vztahy mezi Jerevanem a Ankarou jsou historicky napjaté kvůli masovému vraždění Arménů v Osmanské říši, které si za první světové války vyžádalo až 1,5 milionu obětí. Jerevan a několik desítek zemí to označuje za genocidu, což Turecko odmítá. Ankara tvrdí, že obětí bylo výrazně méně a že šlo o represe v kontextu války. Pašinjan loni prohlásil, že Arménie oslabí důraz na mezinárodní uznání vyvražďování Arménů jako genocidy, což je ústupek Turecku, který v Arménii vyvolal kritiku.
Macron vyzval ke koordinovanému znovuotevření Hormuzského průlivu Íránem a USA
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes ráno vyzval ke koordinovanému znovuotevření Hormuzského průlivu ze strany Íránu a Spojených států. Macron to prohlásil při příjezdu na jednání Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu. Francouzský prezident se podle agentury AFP vyjádřil skepticky k nové operaci, kterou oznámil americký prezident Donald Trump s cílem uvolnit tuto strategickou trasu, a rovněž kritizoval její rámec, který označil za „nejasný“.
Hormuzským průlivem v běžné době proudí až pětina světové ropy, ale rovněž i plyn a hnojiva. Od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily válku proti Íránu, je přeprava surovin po této trase prakticky zastavená, což přispělo k navýšení cen ropy i dalších komodit na světových trzích. Situace se nezlepšila ani po vyhlášení příměří skoro před měsícem.
Americký prezident Donald Trump v neděli uvedl, že Spojené státy budou doprovázet lodě, které nemohly Perský záliv v uplynulých týdnech opustit. Podle něj se jedná o lodě států, které nemají nic společného se současným konfliktem. Trump krok označil za humanitární gesto.
Osmé zasedání Evropského politického společenství (EPC) se koná pod heslem Budování budoucnosti: Jednota a stabilita v Evropě a schůzky se vůbec poprvé účastní neevropský lídr, kanadský premiér Mark Carney. Celkem 48 prezidentů a premiérů bude diskutovat o užší spolupráci a koordinaci potřebné k posílení demokratické odolnosti a rovněž ekonomické a energetické bezpečnosti. Summitu budou společně předsedat předseda Evropské rady António Costa a arménský premiér Nikol Pašinjan. Česko v Jerevanu zastupuje premiér Andrej Babiš.
Načasování slov o stažení vojáků USA z Evropy bylo pro Kallasovou překvapením
O stažení amerických vojáků z Evropy se mluví už dlouho, načasování nedávného oznámení Washingtonu o snížení jejich počtu však bylo překvapením, řekla dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPC) v Jerevanu. Znamená to, že je potřeba posílit evropský pilíř NATO, uvedla. Šéf NATO Mark Rutte dnes podle agentury Reuters řekl, že Evropané rozumí Trumpovu poselství. Nyní se podle něj ujišťují o dodržování smluv o využívání vojenských základen.
„Opravdu toho musíme udělat více,“ řekla Kallasová o evropských zemích transatlantické aliance. Poznamenala zároveň, že američtí vojáci v Evropě nechrání jen její zájmy, ale také zájmy samotných USA.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden oznámila, že USA počet svých vojáků v Německu sníží o 5000 v příštích šesti až 12 měsících.
„Do hlavy prezidenta Donalda Trumpa nevidím, takže to musí vysvětlit sám,“ odpověděla Kallasová na otázku novinářů, zda se podle ní šéf Bílého domu krokem snaží potrestat německého kancléře Friedricha Merze.
Trump o možném omezení počtu amerických vojáků v Německu uvažoval už, když začátkem minulého týdne kritizoval Merze kvůli jeho postoji k válce v Íránu. Merz v neděli zamítl, že by stažení vojáků souviselo se sporem v Trumpem.
Evropané poselství amerického prezidenta Trumpa pochopili a nyní se ujišťují, že jsou v rámci aliance dodržovány smlouvy o využívání vojenských základen, řekl dnes podle agentury Reuters generální tajemník NATO Mark Rutte, který se summitu EPC rovněž účastní.
Trump některým evropským spojencům v NATO vyčítá, že podle něj dostatečně nepodpořili Spojené státy ve válce s Íránem. Francie, Španělsko a Británie americké armádě neumožnily libovolně využívat základny na svém území k útokům na Írán. „Ano, Spojené státy vyjádřily určité zklamání,“ řekl Rutte, podle kterého Evropané Washingtonu naslouchají.
Osmé zasedání Evropského politického společenství (EPC) se koná pod heslem Budování budoucnosti: Jednota a stabilita v Evropě. Evropští lídři mají diskutovat o užší spolupráci a koordinaci potřebné k posílení demokratické odolnosti a rovněž ekonomické a energetické bezpečnosti
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}










