Snu o demokratickém Bělorusku se Cichanouská nevzdala ani poté, co musela odejít do litevského exilu. Postupně se svými spolupracovníky vybudovala tým a absolvovala několik cest po zemích, které Lukašenkovo vítězství ve volbách neuznaly. Včetně České republiky.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz si mimo jiné chválí spolupráci s novou českou vládou. „Pro Bělorusy jsou zde srdce otevřená. Vzhledem ke své historické zkušenosti tady u vás chápete, proč je důležité investovat a přispívat do našeho boje,“ říká opoziční lídryně.
Vyjmenovává přitom různé osobnosti: „Václav Havel je náš hrdina, jehož poslední dopis byl adresován běloruskému politickému vězni. A existují i další osobnosti, které ovlivnily politiku vůči Bělorusku,“ dodává.
Po zhasnutí kamer Spotlightu se ještě zamýšlí a vzpomíná na dalšího, tentokrát překvapivého politika, který se podle ní běloruské opozice vždy zastával: „Václav Klaus. Ten posílal Lukašenkovi naštvané dopisy kvůli politickým vězňům,“ vzpomíná Cichanouská.
Před téměř šesti lety jste byla donucena odejít do exilu. Spolu s vámi opustilo Bělorusko obrovské množství lidí, kteří nyní žijí v Polsku, tady v České republice, v Litvě a v dalších zemích. Jak se vlastně dá být politikem ze zahraničí?
Stovky tisíc Bělorusů musely v roce 2020 uprchnout z Běloruska. Miliony Bělorusů ale v zemi zůstaly. Nechci uměle rozlišovat mezi těmi, kteří zůstali, a těmi, kteří odešli. To je přesně to, co ten režim dělá – snaží se nás rozdělit.
V Bělorusku stále dochází ke každodenním represím a lidé jsou zadržováni kvůli svým protilukašenkovským, protiválečným, proukrajinským a proevropským postojům. Žijí v neustálém strachu. My, kteří jsme uprchli z Běloruska, můžeme být v exilu aktivnější, ale zároveň čelíme přeshraničním represím. Diktátoři v tom vynikají.
Přesto se nám však za ta léta podařilo především zachovat jednotu našeho hnutí. Podařilo se nám vybudovat alternativní mocenské instituce. Podařilo se nám zachovat naše svobodná média a náš sektor nevládních organizací, který byl v Bělorusku zničen.
Jsme tedy alternativou k Lukašenkovu světu. A vidíme, že i po šesti letech si Lukašenko velmi dobře uvědomuje existenci běloruských demokratických sil. Každý den o nás mluví. Reaguje na náš program. To tedy znamená, že máme silné postavení a že ovlivňujeme situaci v zemi.
My jako hnutí, tedy lidé bez státu – protože stát ovládl diktátor –, jsme toho skutečně hodně dosáhli. Navázali jsme oficiální vztahy s různými zeměmi: USA, Kanadou, Spojeným královstvím a Evropskou unií, Ukrajinou.
Jsem hrdá na to, že my Bělorusové se nevzdáváme. S režimem nadále bojujeme, i když to stojí obrovské úsilí. Ale my víme, co je naším cílem. Chceme, aby se v Bělorusku konaly demokratické volby. Chceme, aby v Bělorusku skončila diktatura. A chceme být dobrými sousedy i pro naše evropské partnery.
Jak se Bělorusko změnilo za těch šest let, co žijete v zahraničí?
Když se řekne Bělorusko, co si pod tím představíte? Musíme si uvědomit, že Bělorusko není Lukašenko. Bělorusko jsou lidé. Lidé se hodně změnili, zejména po našem povstání v roce 2020.
Bělorusové pochopili, že už tuto diktaturu nechtějí. Chceme se vrátit do Evropy, kam historicky patříme. Nechceme být šedou zónou uprostřed Evropy. Chceme pro Bělorusko prosperitu, a proto se musíme zbavit ruského vlivu a ruského útlaku. Musíme se postavit proti rusifikaci. Musíme posílit a zachovat naši národní identitu.
Přišla obrovská změna v myšlení lidí. Ale Lukašenko zůstal stejný – je to stoupenec Sovětského svazu, člověk, který nenávidí vše, co se v Bělorusku děje, a který chce vymazat naši národní identitu.
Ve skutečnosti slouží Rusku, nikoli zájmům Běloruska, a poskytl naše území k útoku na Ukrajinu. Lukašenko tak zůstal zaseknutý v čase. Vtahuje naši zemi zpět do Ruska, do minulosti Sovětského svazu. Lidé už teď chtějí žít v budoucnosti.
Jaké kroky v této souvislosti v poslední době podnikáte?
Jak jsem již zmínila, jednou z mých priorit bylo udržet jednotu, zajistit, aby lidé zůstali aktivní a také aby svět na Bělorusko nezapomněl a pochopil, že běloruská otázka se netýká pouze humanitární krize a politických vězňů.
Bělorusko je nyní součástí ruské bezpečnostní architektury. Jsme rukojmími širšího geopolitického kontextu a Bělorusko nezůstává bez povšimnutí ani u našich evropských, amerických a dalších partnerů.
Udržujeme téma politických vězňů na předních místech našeho programu. Zabýváme se tématem nezávislosti naší země. A držíme se přesvědčení, že osud Ukrajiny a osud Běloruska jsou vzájemně propojeny, že bez vítězství Ukrajiny možná nebude pro Bělorusko žádná naděje. Ale bez skutečného a demokratického Běloruska nebude ani bezpečná Ukrajina.
Proč Lukašenko zradil i Ukrajinu? Jaké jsou nyní vztahy běloruské opozice s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským? Jak funguje rozdělení rolí v rodině Cichanouských mezi Svjatlanou a manželem – bývalým politickým vězněm Sjarhejem, který byl lídrem opozice do svého zatčení v roce 2020? A jak vychází demokratičtí Bělorusové s novou českou vládou a ministrem zahraničí Petrem Macinkou?
Na tyto a další otázky odpovídá v novém díle pořadu Spotlight lídryně běloruské opozice v exilu Svjatlana Cichanouská.
