Aktual.: 11.09.2026 14:46
Praha – Úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně, dnes Sněmovna nedokončila. Rozhodla o tom na návrh předsedkyně poslanců ANO Taťány Malé. První kolo schvalování normy, která má rovněž zvednout penzi pracujícím důchodcům, tak poslanci dokončí na některé z příštích schůzí. Tímto bodem byla schůze Sněmovny, která začala v srpnu, ukončena.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) při obhajobě novely navrhovala, aby Sněmovna zkrátila lhůtu pro projednání předlohy ze dvou na jeden měsíc. Důvodem je koaliční snaha dosáhnout přijetí novely do konce letošního roku, aby valorizace penzí podle věku mohla platit už od počátku příštího roku, podotkla ministryně.
Zvýšení penzí podle věku představuje podle Schillerové „dodatečné ocenění lidí, kteří jsou v důchodu velmi dlouho“. Zdůvodnila to tím, že se jedná o penzisty, kteří odcházeli do důchodu v jiné ekonomické situaci. „Věkové valorizace jsou tím nejmenším, co může sociálně citlivá vláda pro seniory udělat,“ uvedla ministryně. K návrhu na zvýšení penzí pracujících důchodců dodala, že záměrem je docílit vyšší zaměstnanosti seniorů a tím i zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.
Vládní penzijní novela počítá se zvýšením důchodu o 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a o tisícikorunu po dovršení 100 let. V porovnání se současným stavem si přilepší důchodci, jimž bude 80, 90 a 95 let. Nyní totiž stát přidává tisícikorunu k penzi v 85 letech a 2000 korun ve stovce. U pětaosmdesátníků a stoletých novela tedy nic nemění. Zvýšení penzí vláda zdůvodnila nákladnější péčí ve stáří.
Přilepšit pracujícím důchodcům chce vláda až od roku 2028, navrhuje zvýšit procentní výměru vypláceného důchodu o 1,5 procenta vyměřovacího základu ročně. Zaměstnancům by sociální správa přidala automaticky, živnostníci by o přidání museli požádat. Důchody se už dřív za práci v penzi zvyšovaly, ale méně. Minulá vláda místo toho prosadila odpuštění důchodových odvodů 6,5 procenta z výdělku. I toto opatření má zůstat.
Roční výdaje na obě opatření by podle nejmírnějšího scénáře příští rok obnášely 2,6 miliardy korun a jejich suma by se postupně zvyšovala. V roce 2029 by činila tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy korun. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá i s růstem zaměstnanosti lidí mezi 65 a 75 lety o půl procentního bodu ročně, tedy do roku 2060 celkem o 16,5 procentního bodu. Roční výdaje na zvýšení penzí by se tak od roku 2028 do roku 2060 zvedly nominálně z 0,8 miliardy korun na 95 miliard, příjmy státu z 1,5 miliardy korun na 89,2 miliardy korun.
Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry
Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční občanští demokraté neprosadili pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu dnes schválila Sněmovna. Předlohu, která vychází z evropské směrnice a má podle vlády zajistit vyšší ochranu zájemců o úvěr, nyní dostane k posouzení Senát.
Pro schválení novely hlasovalo 134 ze 136 přítomných poslanců napříč stranami. Nikdo nehlasoval proti zákonu. Účinnost zákona poslanci na návrh Vojtěcha Munzara (ODS) a se souhlasem ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) posunuli na 1. únor příštího roku.
Sněmovna v novele ztížila praxi zpochybňování smluv o spotřebitelském úvěru včetně hypotečního kvůli údajnému nedostatečnému posouzení možnosti žadatele úvěr splatit. Přijatý návrh poslanců ANO Patrika Nachera a Patrika Pařila předpokládá, že spotřebitel byl schopen splácet, pokud v minulosti spotřebitelský úvěr splatil, případně pokud dokázal splácet hypotéku alespoň 18 měsíců. Úprava má omezit účelové zpochybňování smluv.
Podle poslanců se rozmáhají služby hlavně advokátů, kteří klientům nabízejí, že smlouvu dodatečně zpochybní. Předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé) už dříve řekl, že se objevily pokusy o napadení také hypotečních úvěrů.
Navrhované zastropování ceny úvěru vychází z ustálené judikatury českých soudů. Poslanci ODS navrhovali vyšší limit, a to pětinásobek. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) argumentoval tím, že pokud bude strop nákladů příliš nízký, může to vést některé rizikovější klienty, kterým by banky kvůli tomu nastavily vyšší úrok, k půjčkám v šedé zóně.
Směrnice dopadá i na úvěry zdarma, poskytovatelé budou muset i v takovém případě posuzovat úvěruschopnost klientů. Jde třeba o odložené platby při nákupu zboží a služeb, například u spotřební elektroniky typu mobilních telefonů. Nacher, Pařil, Pikora a Munzar prosadili návrh, aby poskytovateli stačily například jen údaje z jednotného měsíčního hlášení nebo údaje z databáze pro posouzení úvěruschopnosti. Odložená platba nebude smět přesáhnout průměrnou mzdu v celé ekonomice za první až třetí čtvrtletí předcházejícího roku.
Poskytovatel úvěru bude mít podle novely zakázáno při posuzování úvěruschopnosti klienta využívat třeba údaje získané ze sociálních sítí. Stejně tak bude zakázáno používat informace třeba o rasovém nebo etnickém původu, členství v odborech nebo třeba o politických názorech.
Pro úvěry na dobu kratší než 12 měsíců a na částku do 20.000 korun stanovuje předloha maximální výši nákladů spojených s úvěry. Tento strop započítává paušální částku 2000 korun jako náklady spojené s poskytnutím úvěru. K nim se přičte částka, která zohledňuje výši úvěru, dobu, na kterou se čerpá, a maximální možná výše úročení. Tato výše úročení se odvozuje od základní úrokové sazby ČNB.
V situaci, kdy je základní úroková sazba ČNB nižší než čtyři procenta, se pro účely výpočtu RPSN využije hodnota čtyř procent. V současnosti, kdy je základní úroková sazba 3,75 procenta, by tak maximální RPSN byla 48 procent.
Reklama na spotřebitelské úvěry nebude smět nepravdivě uvádět, že dosud nesplacený spotřebitelský úvěr má malý nebo žádný vliv na posouzení úvěruschopnosti. Zákon také zakáže, aby reklama nepravdivě naznačovala, že spotřebitelský úvěr vede ke zvýšení finančních zdrojů, představuje náhradu úspor nebo může zvýšit životní úroveň spotřebitele. Věřitelé budou mít povinnost odkázat spotřebitele ve finančních potížích na snadno dostupné dluhové poradenství.
Novela zasahuje také do takzvaného práva být zapomenut. Týká se to žadatelů, kteří v minulosti prodělali onkologické onemocnění. Jde o zákaz pojišťoven využívat údaje o tomto onemocnění po zákonem stanovené maximální lhůtě od ukončení léčby při sjednávání pojistek souvisejících se spotřebitelskými úvěry.
Poslanci dobu zkrátili podle návrhu Milana Brázdila (ANO) z nynějších 15 let na sedm let. Ministryně Schillerová zopakovala, že podle odborného stanoviska ministerstva zdravotnictví je sedm let vhodná doba. Také Brázdil hájil tuto dobu jako založenou na datech o léčbě pacientů. Skupina opozičních poslanců v čele se Štěpánem Slovákem (ODS) neprosadila šestiletou lhůtu. Neuspěl ani Václav Pláteník (KDU-ČSL) s návrhem na rozšíření práva být zapomenut i na pojištění u hypoték, na něž se nevztahuje.
Sněmovna schválila digitalizaci povolování a rušení pobytu cizinců v Česku
Povolování a rušení pobytu cizinců v Česku zřejmě čeká digitalizace, která má přispět ke zrychlení úředních postupů i k posílení bezpečnosti. Elektronizaci přinese návrh nového cizineckého zákona, který dnes schválila Sněmovna. Předloha navazuje na nynější zákon. Zavádí také povinnou registraci občanů zemí Evropské unie s pobytem delším než 90 dnů, dosud je dobrovolná. Návrh dostane k posouzení Senát.
Předloha podle ministerstva vnitra neuvolňuje pravidla pro získání pobytového oprávnění. Cílem je podle něj vytvoření modernějšího a efektivnějšího systému, když nynější zákon čelil podle vnitra dlouhodobé kritice kvůli nepřehlednosti. Zákon se nebude týkat žadatelů o azyl nebo o dočasnou ochranu.
Zákon přispěje podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) k efektivnějšímu fungování pobytové agendy a zároveň posílí bezpečnost České republiky. Předloha vznikala už v minulém volebním období a podpořil ji také Metnarův předchůdce Vít Rakušan (STAN), podle kterého elektronické vedení migračního procesu přinese modernizaci a odstraní jeho zdlouhavost.
Návrh nového zákona posiluje podle zdůvodnění možnosti zrušení pobytu pachatelům trestných činů a lidem, kteří ohrožují veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Upravuje také systém vládní regulace kvót pro cizince ze třetích zemí a zvyšuje odpovědnost garantů, tedy lidí, kteří zvou cizince do Česka. Jde například o zaměstnavatele, školy nebo sportovní kluby.
Zákon podle ministerstva vnitra zamezí situacím, kdy se cizinec s nelegálním pobytem a vyhoštěním snaží v Česku udržet tím, že tvrdí, že si našel českou přítelkyni. Když úřady žádost zamítnou, objeví se podle úřadu nová přítelkyně, přičemž jde často o placenou službu.
Digitalizace cizinecké agendy má být účinná od roku 2029 a povinná evidence občanů států EU o rok později, podle Metnara půjde nejméně o 200.000 lidí. Porušení povinnosti nepovede podle něho k jinému postihu než k desetitisícové pokutě.
Skupina pirátských poslanců kolem Samuela Volpeho neprosadila pozměňovací návrh, který měl podle autorů zrušit některé nerovnosti mezi postavením rodinných příslušníků českých občanů a rodinných příslušníků občanů jiných zemí EU. Vládní návrh pokládá Volpe v tomto bodu za nespravedlivý a diskriminační. Metnar už dříve uvedl, že u rodinných příslušníků občanů z jiných členských států nemůže Česko postupovat přísněji kvůli evropskému právu a dvojí pravidla uzákonila většina zemí EU.
Ministerstvo bude podle předlohy zakládat cizincům účty od ledna 2029. Přes účet budou lidé komunikovat se správním úřadem a podávat žádosti o pobyt. Písemnosti se budou doručovat elektronicky. Systém má umožnit důslednou evidenci cizinců.
Evidence cizinců z EU má podle ministerstva umožnit úřadům dostat se k datům o lidech, o nichž nyní žádné údaje v registru občanů nejsou. Úřadům to činí problémy. Třeba obce nedostávají na cizince peníze, cizinci neplatí místní poplatky. Neregistrovaní lidé se také hůře zaznamenávají v evidenci přestupků a mají těžší přístup k úřadům.
Počet žádostí, které cizinci v ČR podávají, podle ministerstva vnitra neustále narůstá. Kromě nich je potřeba každoročně vyřídit přes 630.000 dalších řízení, mezi které patří například změny místa pobytu nebo žádosti o vydání rodného čísla či cestovního dokladu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}