Praha – Podmínky dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka uprchli před ruskou agresí, se zřejmě zpřísní. Změny má přinést vládní návrh, který dnes Sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Norma počítá například s tím, že dočasně chránění žádatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. Budou se také zřejmě muset zdržovat na území ČR, a to alespoň 16 dnů v měsíci, na který dávka náleží. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů.

„Cílem není komplikovat život lidem, kteří dodržují pravidla,“ ujišťoval poslance ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Norma, kterou před dalším schvalováním projedná sněmovní výbor pro bezpečnost, podle vlády vychází ze zkušeností z posledních let a reaguje i na bezpečnostní situaci v Evropě. Česko podle kabinetu potřebuje jasná pravidla pro pobyt cizinců a nástroje proti zneužívání systému.

Bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan by chtěl vládní novelu doplnit o ustanovení, podle něhož ruští diplomaté z jiných zemí EU budou moci ze zákona vstoupit na české území pouze po předchozím souhlasu ministerstva zahraničí. Totéž má platit i pro všechny pracovníky ruských diplomatických zastoupení nebo rodinné příslušníky. Nyní musejí ruští diplomaté cesty do Česka pouze oznamovat na rozdíl od přísnější praxe v jiných zemích EU.

K dočasné ochraně bylo ke konci dubna v Česku registrováno na 384.436 lidí, z toho na 155.000 žen a 127.000 mužů v produktivním věku, přes 84.000 dětí a mladistvých a zhruba 17.000 seniorů, vypočítával místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Hubert Lang (ANO).

Stanovení minimální doby pobytu v ČR má zabránit zneužívání humanitární dávky. Dávky podle ministerstva vnitra pobíralo v březnu zhruba 90.000 uprchlíků s dočasnou ochranou z Ukrajiny. Minulá vláda podle ministra jejich kontrolu zanedbala, nově bylo zahájeno 40 trestních stíhání. „Reagujeme tím na případy organizované dávkové turistiky,“ uvedl Metnar.

Dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny má v budoucnu zaniknout lidem, kteří se budou zdržovat mimo státy schengenského prostoru déle než 30 dní. Zaniknout má běžencům i v případě jejich trestního či správního vyhoštění. Ministerstvo vnitra podle novely nově nebude cizincům s dočasnou ochranou vydávat cestovní průkazy totožnosti a cizinecké pasy, což dosud bylo možné v případě, že prokázali, že cestovní doklad u příslušných orgánů v zemi původu získat nemohou.

Novela upravuje i podmínky udělení zvláštního dlouhodobého pobytu, který umožňuje běžencům s dočasnou ochranou získat stabilnější pobytové oprávnění. Zpřísňuje dosavadní požadavky tak, že žadatel nesmí mít také daňové nedoplatky. O udělení speciálního pobytu je možné žádat od loňska, zájem projevilo podle Langa na 70.000 lidí.

Norma řeší i podmínky, kdy platí zdravotní pojištění za člověka s dočasnou ochranou stát. Nyní stát platí pojištění v případě, že uprchlíkovi jeho stav dlouhodobě neumožňuje pracovat. Podle návrhu budou muset mít takoví lidé stanovený konkrétní stupeň omezení soběstačnosti. Zákon zároveň plánuje zrušit osvobození od poplatků za uznání zahraničního vzdělání pro cizince s dočasnou ochranou, zpřísňuje také postihy za některé trestné činy související s nedovoleným přechodem státních hranic. Některé žaloby o azylových řízeních, například žaloby kvůli odebrání azylu, má mít nově na starosti pouze Městský soud v Praze.

Soubor změn také zavádí povinnost pro některé řidiče vozidel s ukrajinskou poznávací značkou nechat si vozidlo zapsat do českého registru vozidel kvůli postihu přestupků. Dosud stačilo, aby byla vozidla nahlášená v evidenci, nepodléhala stejným technickým kontrolám. Do registru bude možné vozidla zapsat během příštího roku. Registrováno je podle Metnara 28.000 vozidel z Ukrajiny, podle odhadů se jich na silnicích pohybuje dvojnásobek.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.