Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.
Více než čtyři dekády po ukončení války o Falklandy se rozhořela nová, zatím pouze rétorická bitva – tentokrát o ropu z ostrovů. Geologické průzkumy naznačují, že v okolních mořích se nachází několik potenciálních velkých ropných polí. Probádané je zatím jedno z nich nazývané Sea Lion.
Podle zkušebních vrtů a seismických průzkumů může obsahovat až 1,7 miliardy barelů ropy, což je více, než zbývá ve vodách Spojeného království, píše list The Telegraph. Těžba by měla podle médií začít v nadcházejících osmnácti měsících.
Ropné ložisko Sea Lion se nachází asi 219 kilometrů severně od Falkland pod zhruba 500 metry vody a dalšími dvěma kilometry horniny, díky čemuž je s využitím moderních technik vrtání relativně snadno přístupné. To znamená, že miliardy dolarů by mohly připadnout státům nebo společnostem, které budou „černé zlato“ kontrolovat.
Dvě třetiny licencí v rukou Izraele
V současné době to jsou malá britská společnost Rockhopper Exploration a izraelská firma Navitas Petroleum, která je kótovaná na burze v Tel Avivu. Zhruba devět procent akcií společnosti drží Gideon Tadmor, prominentní osobnost izraelského energetického sektoru a předseda Navitas, uvedla agentura Reuters.
Rockhopper má aktuálně o něco více než třetinový podíl v osmi klíčových licencích pokrývajících Sea Lion. Zbytek musela přenechat Izraeli výměnou za to, že poskytne kapitál na rozvoj projektu. Izraelská společnost už se v oblasti podle BBC pustila do výstavby doku, heliportu a ubytování pro pracovníky.
Část peněz, které Navitas a Rockhopper vydělají, připadne samotným ostrovům. Očekává se finanční přínos, který by v přepočtu mohl činit až jeden milion liber (28,17 milionu korun) na každého obyvatele ostrova. Zbytek zisků půjde k akcionářům společností Rockhopper a Navitas.
Samotná Argentina nedostane nic, což pobouřilo Mileie, který zesílil nároky své země na Falklandy a slíbil zaslat parlamentu návrh zákona, který by posílil reakci své země na to, co považuje za „útoky“ na její suverenitu. Prezident slíbil bránit argentinské územní nároky „zuby nehty“.
Podpořil ho americký prezident Donald Trump, který uvedl, že jeho administrativa v současnosti přehodnocuje tradiční, oficiálně neutrální postoj USA k suverenitě Falklandských ostrovů. „Zjevně koordinované kroky vyvolaly podezření, že Trump a Milei uvažují o budoucích dohodách ohledně ropy z Falklandských ostrovů,“ poznamenal Telegraph.
Plánovaná těžba vrhla stín na izraelsko-argentinské vztahy, přičemž Buenos Aires letos v lednu kvůli této záležitosti pozastavilo plán přesunout své velvyslanectví do Jeruzaléma.
Začátkem tohoto týdne argentinská vláda oznámila, že podá trestní oznámení na Navitas, její dceřiné společnosti a vedoucí pracovníky za činnost na ostrovech. Buenos Aires tvrdí, že tyto firmy porušily argentinské zákony, když se staly držiteli licencí na průzkum a těžbu ložisek uhlovodíků v Severofalklandské pánvi, které vydalo Spojené království.
Posílení vztahů s Jeruzalémem
Milei a izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně udržovali úzké vazby po celou dobu nevybíravé izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy, jež si vyžádala desítky tisíc palestinských životů.
Poté, co Netanjahu během letního mistrovství světa ve fotbale prohlásil, že Izrael podporuje Argentinu, se krajně pravicoví izraelští ministři národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir a financí Becal’el Smotrič posmívali Anglii za její prohru s týmem Lionela Messiho, připomněl server The Middle East Eye (MEE).
Někteří Argentinci po utkání před tribunou s fanoušky radostně poskakovali s bílým kusem látky, na němž bylo velkými písmeny napsáno „Las Malvinas son argentinas“ (Malvíny jsou argentinské).
Dokonce i Netanjahuův syn Jair Netanjahu nedávno navrhl, aby ostrovy patřily Argentině. „Británie je v současnosti nepřátelskou zemí a Argentina je přátelskou zemí,“ řekl.
Tajné zbrojní dodávky
Vztahy mezi Izraelem a Argentinou byly silné už v 80. letech minulého století, neboť Izrael prodával Argentině zbraně během války o Falklandy i po ní, a to navzdory protestům Londýna. Některé z vojenských letadel, včetně stíhaček Skyhawk, byly použity ke smrtícím útokům na britské jednotky a lodě.
Kniha argentinského novináře Hernána Dobryho z roku 2011 popisuje, jak Jeruzalém využil tajné nákladní lety přes Peru k doručení zbraní do Argentiny. Kromě stíhaček se jednalo o rakety vzduch–vzduch, protitankové miny, minomety, kulomety a palivové nádrže pro letouny Skyhawk, píše MEE.
Židovský stát vyzbrojování Argentiny opakovaně popíral, na což britské ministerstvo zahraničí reagovalo zveřejněním detailů o izraelských akcích.
Odtajněné dokumenty ukázaly, že tehdejší izraelský premiér Menachem Begin vnímal tento prodej jako vyjednávací kartu vůči Spojenému království, aby zastavilo vlastní prodej zbraní arabským zemím, které byly vůči židovskému státu nepřátelské.
USA jako dlouholetý spojenec Velké Británie i Argentiny na začátku války odmítly žádost tehdejší britské premiérky Margareth Thatcherové o vojenskou podporu, Místo toho zůstaly neutrální a prosazovaly, aby se Londýn dohodl na sdílení ostrovů s Argentinou.
Později ale Američané dodali britské armádě munici a poskytovali jí logistickou podporu. Konflikt, který v roce 1982 odstartoval vpád argentinských sil na ostrovy, si vyžádal životy 255 Britů, tří ostrovanů a 649 Argentinců a skončil vítězstvím Spojeného království.
Tlak na Londýn sílí
Londýn o Falklandách odmítá diskutovat, o budoucnosti řídce obydlených ostrovů se nicméně mluví už měsíce uprostřed rostoucího napětí mezi Washingtonem a Londýnem ohledně vojenských závazků Spojeného království, včetně americko-izraelské války proti Íránu, do které se Londýn nezapojil podle Trumpových představ.
Šéf Bílého domu dokonce naznačil, že by nepodpořil Británii, pokud by Argentina provedla invazi na Falklandské ostrovy, a řekl televizi GB News: „Vaše země mi nepomohla,“ když USA a Izrael v únoru zahájily útok na Írán.
Jeruzalému se zase nelíbí, že Británie podle tamní vlády nepodpořila dostatečně Izrael po brutálním útoku Hamásu v říjnu 2023 a naopak předloni zavedla částečné zbrojní embargo. Později uznala Palestinu a nově také omezila dovoz zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu.
Předvolební rétorika
Izraelští ministři Ben Gvir a Smotrič tento týden vyzvali Netanjahua k uvalení sankcí na Británii za její „okupaci“ Falkland. Smotrič navíc vyzval k vyhoštění britského velvyslance.
„Je načase, aby Stát Izrael veřejně uznal, že Malvínské ostrovy jsou okupovaným územím Argentiny, které Britové násilně kradou argentinskému lidu,“ napsal v pondělí ve španělštině Ben Gvir, jenž pro britské souostroví ležící asi pět set kilometrů od argentinského pobřeží v jižním Atlantiku zvolil název používaný v hispanoamerickém světě.
V židovském státě se konají koncem října parlamentní volby a analytici tvrdí, že krajně pravicoví politici nyní soupeří o podporu voličů, přičemž chtějí odvést mezinárodní pozornost od rozšiřování nelegálních izraelských osad na okupovaných palestinských územích.
Milei se zase snaží ostrou rétorikou získat podporu Argentinců, protože jeho obliba prudce klesá a nyní se pohybuje pouze kolem 34 procent, podotýká BBC. Podle expertů se prezident nejspíš snaží vytvořit „kouřovou clonu“ v době, kdy členové jeho vlády čelí obviněním z korupce a ekonomika čelí problémům.
Radikální úsporná politika „motorovou pilou“ sice dostala inflaci pod kontrolu, ale nezaměstnanost a chudoba v zemi sílí, poznamenal deník Guardian. „Argentinský národ se snadno sjednotí za tímto nárokem ohledně Falklandských ostrovů. Je to spojovací bod a možná není náhoda, že současná argentinská vláda, která má menší problémy, tuto otázku znovuobjevila,“ řekl časopisu Time Marc Weller z britského think tanku Chatham House.
Stejně to vidí i expert na Latinskou Ameriku z washingtonského think tanku Inter-American Dialogue Michael Shifter. „Když máte politické potíže, je to osvědčený způsob, jak se z nich dostat a zvýšit podporu,“ sdělil listu The Wall Street Journal (WSJ).
Zbývá totiž jen rok do prezidentských voleb, v nichž bude Milei čelit vážné výzvě ze strany své někdejší viceprezidentky Victorie Villarruelové. Tato promilitantní politička kritizuje jeho diplomatické úsilí o dosažení změn v otázce suverenity Falklandských ostrovů. Plánované sankce proti těžařským firmám tak mohou být snahou ukázat sílu v otázce, která je pro národ naprosto zásadní.
Argentinská armáda oslabila
Analytici však tvrdí, že Argentina má před sebou stále „roky, než by vůbec mohla zvážit jakékoli vojenské možnosti na Falklandech“, zjistil britský list Independent. Buenos Aires pod vedením Mileie, který je u moci od roku 2023, neustále obnovuje svou armádu prostřednictvím dohod uzavřených s Evropou a Spojenými státy.
Země vynakládá na obranu jen kolem 0,8 procenta HDP (zhruba 3,9 miliardy dolarů). Přesné údaje o počtu aktivních vojáků nebyly bezprostředně k dispozici.
„Argentinci jsou dnes vojensky v mnohem slabší pozici než v roce 1982. A bez ohledu na to, co říkáme o britské obraně v současnosti – a ta je v naprosto otřesném stavu –, ve skutečnosti máme dnes větší šanci bránit Falklandy, než jsme měli,“ sdělil Independentu bývalý důstojník zpravodajských a bezpečnostních služeb britské armády Philip Ingram.
Spojené království má nyní v oblasti ostrovů dostatečné odstrašují prostředky, podotýká agentura AP. K dispozici mají Britové přes tisíc vojáků, nejmodernější tryskové letouny a v okolí jsou rozmístěné hlídky Královského námořnictva.
Krajně pravicový libertarián Milei se dlouho označoval za velkého obdivovatele Thatcherové. Po nástupu do úřadu prohlásil, že neshody se Spojeným královstvím ohledně ostrovů by neměly bránit dobrým obchodním vazbám. „Rozhodli jsme se pro dospělý vztah,“ řekl tehdy WSJ. Veřejně začal v otázce Falkland přitvrzovat až poté, co USA naznačily, že by mohly přehodnotit svůj postoj, upozorňuje BBC.
Diplomatická páka
Již uniklé memorandum Pentagonu z letošního dubna totiž naznačovalo, že by Bílý dům mohl Falklandy využít jako páku v jednáních se Spojeným královstvím, píše MEE. Washington za Trumpovy vlády často využívá uznání suverénních nároků spojenců jako diplomatický vyjednávací trumf.
Během Trumpova prvního funkčního období USA ještě před zprostředkovanými Abrahámovskými dohodami, v rámci nichž Rabat normalizoval vztahy s Jeruzalémem, uznaly marockou suverenitu nad Západní Saharou – sporným územím, které OSN považuje za okupované Marokem, připomíná blízkovýchodní web.